Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Kdykoli Publikoval(a): Dreamy | Miniatura, hříčka » Láska
Zase jedna milá, plná optimismu. Správné rozhodnutí.
Znovu ji přijmi,...jakkoli a kdekoli...
V šumu lesa, na poli, na provoněné louce, za vraty vrzavé stodoly.
Udělej pro ni cokoli, jen prosím vyhni se řeholi.
Vyběhni za ní kamkoli ať život tolik nebolí.
Opět ti připomenu citát rumunského básníka Mihai Eminescua:
„Život by byl promarněným darem, pokud by ho člověk neprožil tak, jak po tom touží.“
Sním o tobě Publikoval(a): kozorožka | Básně » Láska
Příjemné a hezky milé čtení.
Leporelo Publikoval(a): Dreamy | Básně » Ze života
Hezká... i bez úsměvu. A skládáš vůbec to správné leporelo?
Vzpomínky Publikoval(a): Dreamy | Básně » Ze života
Jako osvěžení, které přišlo v těchto horkých dnech, je tvá báseň.
Na chalupách bývají různá místa ke vzpomínkovému posezení. Máš je, určitě, i na té tvé. Třeba na zápraží, pod zákrapem, nebo na parapetu okna.
Má žena měla v oblibě sedávat na parapetu okna chalupy, s nohami ven, a dívat se, na věž kostela ve Veselí nad Lužnicí (vzdušnou čarou 10 km). Dnes, když horizont zarostl, už věž vidět není. Občas vzpomíná, v kterém místě ta věž vidět byla. Že mi tím jde na nervy ti říkat nemusím. Připomíná tím, že horizont času je jako věž kostela odrážející vzpomínky v paprscích zapadajícího slunce.
Takže občas jí na parapet vysadím, chvíli přidržím a vzpomínáme oba, na strom života, který je plný nádherných plodů, a že ty plody padají víc mimo koš, který je pod ním.
příliš mnoho slov na jeden deštivý den Publikoval(a): piťura | Básně » Ostatní
Je zřejmé, že tvůj život není promarněný dar. Báseň prý spoluvytváří čtenář.
Tím je vše prozrazeno. Kolikrát jsem ji četl, tolikrát byla jiná, ale v jednom vždy stejná...život nemá rád zbytečných slov.
Ve tvé nejsou. Čet jsem ji uprostřed ulice, tak jednoduché to bylo...
Na okna klepe mi svítání Publikoval(a): Dreamy | Miniatura, hříčka » Sex, erotika
Není jasné, komu na okno klepe svítání, muži či ženě? To je oč tu běží. Není dobré hádat. Určitě máš svých verzí dost, proč se s nimi nepodělit, tak jako v „Haló pane budeme si hrát?“, či „Hudba v nás“, tam si tu flétnu nechala pěkně rozehrát. Teď je to, jako bys to vzdala, před vrcholem...Everestu.
Báseň by chtěla dotáhnout. Takže nezbývá, ubohým čtenářům, nic jiného než dát na tvou radu a zkusit hádat.
Za ženu: „už není nic, co tě zachrání...
Tři tečky ať vezme ďas,
když v ústech mých
už zraje klas.
Za muže: „už není nic, co tě zachrání...
Na okno klepe svítání,
tak otevři! Dole
už dávno někdo stojí.
Zkus to...:)
Oči uplakaný Publikoval(a): Dreamy | Básně » Láska
Svou skladbou se báseň podobá lidovým písním...doplnit ji jednoduchou snadno zapamatovatelnou melodií, zlidověla by. Protože text je srozumitelný všem, co prožívají podobné bolestné chvíle...v tom je silný.
Možná, že sama, jsi při psaní slok, měla v hlavě i jednoduchou melodii a hlas J.Šulákové.
I když každý strup jednou zmizí, na duši vždy zůstává tíha bolesti.
A uplakaný oči?... ty k ní patří.
Úponky Publikoval(a): šerý | Básně » Ze života
Velmi příjemné čtení...moc rád jsem četl, několikrát, děkuji šerý.
Nehledat Publikoval(a): Dreamy | Miniatura, hříčka » Láska
Líbí se mi její srozumitelnost...Napsaná s lehkostí. Pocit lehkosti je důležitá složka štěstí. A bezútěšnost, která zdá se, plave po hladině rybníka, tu rozhrň očima. Nehledej sílu k nehledání, ale lásku co stále šumí nad poli, dnes, zítra, kdykoli. Vše bude dobré uvidíš.
Zas mi voníš Publikoval(a): Dreamy | Básně » Láska
První sloka. Základní tónina tvých básní, v současné době, zůstává. Lyrické melodické verše, v klasické podobě, tesknivě vonící po nenaplněných snech.
Druhá sloka i třetí sloka, jemně krkolomná...i když, co jsi chtěla jsi do nich dostala...snad proto, abys stačila zaznamenat okamžik prchajících myšlenek.
I tak věřím, že, až si je dočte, z tvých veršů, mimo jiné, zavoní mu i tvá pleť. Vždyť takovou vůni v Paříži si nemohli vymyslet...
Mezi námi Publikoval(a): Dreamy | Miniatura, hříčka » Láska
Takže: „mezi námi!“
Co to čtu: “ať raději nejsem ničí?“, pozor to hraničí už s vydíráním, na to jsou paragrafy. A vydírat se nesluší, to dostala bys za uši.
Jen klid a zachovej paniku. Mlčí, protože je znalý a ví, že ticho léčí. Radost a zármutek nelze oddělit a pro to, co bylo potěšením se nepláče.
Pošetilosti pětiverší II Publikoval(a): blues | Básně » Ostatní
Ta změna, bývá často jen překvapivě utajenou pošetilostí dříve narozených.
Děkuji Vivien.
Pošetilosti pětiverší II Publikoval(a): blues | Básně » Ostatní
V první, nebo ve druhé strofě?
Pošetilosti pětiverší I Publikoval(a): blues | Básně » Ostatní
Jsem rád, že tě pobavila, mě také:-)
Návštěvnost
