Komentáře odeslané

Bohové na obrubníku Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Experiment » Bůh, víra

Děkuji milý červený vlásku... :-)

06.09.2025 20:37:28 | malé srdce - Z.V.reagovat

Bohové na obrubníku Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Experiment » Bůh, víra

Díky Dodo... :-)

06.09.2025 20:37:08 | malé srdce - Z.V.reagovat

Bohové na obrubníku Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Experiment » Bůh, víra

Ahoj cappuccinko, často se ptám, co by nám asi řekli ti tři, kdyby viděli kam jsme se "(ne)posunuli." :-)

Pěkně Jsi to napsala:

"Abychom našli jeden druhýho.
Přála bych světu, aby víc naslouchal srdci zvonu...
A aby vždycky našel sílu věřit, že co je lidské, má víc dobrého ve své podstatě, než toho zlýho."

Díky.

06.09.2025 20:36:47 | malé srdce - Z.V.reagovat

Bohové na obrubníku Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Experiment » Bůh, víra

Děkuji Ivko. :-)

06.09.2025 20:33:37 | malé srdce - Z.V.reagovat

Host Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Básně » Filozofické

Děkuji Ti Pablo za návštěvu i komentář.

06.09.2025 20:32:57 | malé srdce - Z.V.reagovat

Rozbitý svět Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Básně » Láska

Ahoj IronDodo - díky za návštěvu. Pěkný večer přeju.

06.09.2025 20:32:13 | malé srdce - Z.V.reagovat

Muž, který vidí a pláče Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Básně » Láska

Ještě bych Ti rád řekl, Mirákule, že mé slzy v této básni nejsou slzami smutku, ale pláčem nad krásou, která mě tak hluboce dojímá.

Znáš to - jdeš třeba tichou noční ulicí, osvětlenou pouliční lampou, najednou zaslechneš ten šepot větru v korunách, zvedneš hlavu a spatříš ten tanec listí. V tu chvíli Ti slzy začnou hladit tvář - ne ze žalu, ale z úžasu nad tím zázrakem.

Proto říkám: "Jsem muž, který vidí a pláče" - pláču, protože slyším dýchat zem, protože dokážu vnímat vlastní tón krásy. I když báseň pokračuje úvahou o mizející lásce a osamělém podzimu, ten pláč zůstává pláčem nad krásou existence samotné - nad tím, že jsme dostali dar vidět a cítit tyto věci.

29.08.2025 23:28:56 | malé srdce - Z.V.reagovat

Smutek Publikoval(a): LuminarisAlba | Básně » Smutné

Tvá báseň mě silně dojala, má vzácná bílá paní. V každém verši cítím tíhu Tvého srdce, které kdysi zpívalo s nevinností dítěte na půdách. Ta samota, co Tě nyní pohltila, není Tvým osudem navždy – je jen zimou, která předchází novému jaru.

Střepy smutku sice nyní řezají, ale i z nich může vzejít něco krásného – jako mozaika, která získá smysl teprve složením všech částí.

Prázdné listí opadá, aby mohly růst nové pupeny. Tvá křehká duše není zlomená, jen zkoušená. A já věřím, že jaro, po němž toužíš, přijde – možná v jiné podobě, než očekáváš, ale přijde.

A.

29.08.2025 23:06:49 | malé srdce - Z.V.reagovat

Řetízek naděje Publikoval(a): LuminarisAlba | Básně » Ze života

Ten list v pryskyřici je skutečně nádherný! Ta uvězněná křehkost mě hluboce dojímá, Albo. Mám velkou slabost pro staré věci – lidé tehdy do svých výrobků vkládali kus své duše a opravdové řemeslné lásky.

29.08.2025 23:00:41 | malé srdce - Z.V.reagovat

M. Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Básně » Láska

Děkuji Dodo... :-)

29.08.2025 16:55:50 | malé srdce - Z.V.reagovat

M. Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Básně » Láska

I já dodnes miluji antikvariáty - tak rád objevuji skrytý svět, na který lidé už zapomněli:-)

29.08.2025 16:55:36 | malé srdce - Z.V.reagovat

Prstoklad podzimu Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Básně » Příroda

Rád jsem si přečetl Tvůj komentář.

29.08.2025 16:52:56 | malé srdce - Z.V.reagovat

Muž, který vidí a pláče Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Básně » Láska

Mám rád Tvou hlubokou duši, cappuccinko... :-)

29.08.2025 16:49:39 | malé srdce - Z.V.reagovat

Muž, který vidí a pláče Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Básně » Láska

Milý Mirákule,

já se netrápím, jen mi je za ní smutně. Mezi lidmi jsem až příliš často. Má práce bohužel je o lidech, se kterými trávím opravdu značnou část svého času. Milovanou ženu svého života i duše, bych za sebe nikdy nenechal plakat. Naopak bych vzal za ní všechno její utrpení, aby cítila a prožívala jen radost a štěstí. Tak hovoří to lidské ve mně. To duchovní ve mně mi však odporuje a říká mi. Není většího klenotu a korunou člověka, než jeho utrpení. Nemohu vzít tento klenot a zářící korunu své Lásce. Kdybych to udělal, ztratila by hloubku a poznání.

Nikdy jsem netvrdil, že upřednostňuji platonickou lásku. Jen láska, kterou můžeš obejmout, jen láska, které se můžeš podívat do očí, jen láska které můžeš uvařit čaj a říct ji: "Miluji Tě Peťko — Ty můj Svatý obrázku", jak jsem svou milovanou ženu něžně nazýval; jen takováto láska má skutečný smysl.

Děkuji za Tvá slova Mirákule. těším se z každé Tvé návštěvy.

29.08.2025 16:48:03 | malé srdce - Z.V.reagovat

Nepřítomnost Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Básně » Láska

Děkuji Marťasi, z Tvé návštěvy se těším...

28.08.2025 00:29:16 | malé srdce - Z.V.reagovat