Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
..stíny.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Ostatní
Když zhoustne krutý bol
tam v duši básníka
a spatří nepokoj,
co žití dotiká,
když smrtky zástavu
na rakvi uzře vlát
a hudbu poslední
uslyší zdáli hrát,
pak doufám, že i dnes,
jen do nebes se vznes,
by obhléd smrti špás...
že zítra přijde zas
sednout si mezi nás
a pohladí náš vlas...
Radš celou noc tu bdím,
abych ho nepropás!
..rozervaná.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Láska
Tvé skvělé obrazy
jednou svět obrazí!,
ať již jsou ze smutku
v srdci či v žaludku
a nebo z radosti,
ohně či žádosti...
Psavec zase mizí Publikoval(a): Psavec | Básně » Ostatní
Ženský se tu málem věší,
páni sháněj prach,
by tě přímo odstřelili,
že jsi takhle plách!
Ale všichni už se těší,
až Tě zmrzí šach,
až se vrátíš, kmotře milý,
křtít náš Almanach!
BABY BĚBU Publikoval(a): Mirka Hedbávná | Básně » Humor
Chybí Ti tam ale množné číslo!
Tož ho tam doplním, aneb:
„VRBY naruby“:
Tvé VRBY
bez VRB
mistr by
nezdrb.
Tvým VRBÁM
VRBY:
Vyvrtám
vruby.
VRBY!, VRBY!
Na VRBÁCH
Sebastian hledá hrách.
S VRBAMI:
Bolí tahle drba mi.
_________
Jelikož vrba je velice ohebná, mohli bychom ji také zkusit časovat:
Vrbu, vrbeš, vrbe (vrbá),
vrbáme, vrbáte, vrbají (vrbou)
|;-)
..rozpršená.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Láska
Chci nechat si tvé kapky
stéci do sklenky
a poté se z ní napít,
jako z milenky...
Chci uchopit ji něžně
za baňku, za stonek,
když nápoj barvy třešně
voní jak záhonek,
chci vychutnat tvé vůně,
co padaj z oblohy,
co vypil bych z tvé tůně,
co skrýváš pro Bohy — — —
Však natahuje ruku,
já polkl a jen hles,...
když sklenka se mi v cuku,
vznesla až do nebes.
kamna Publikoval(a): zenge | Básně » Sex, erotika
Kamna, kamna, kamna,... co jsem se Tě to chtěl vlastně zeptat?...
Jo, kam na ty nádherný nápady chodíš?!
rebarbora Publikoval(a): zenge | Básně » Sex, erotika
Vrky, brky, plky s vlky,
krby, hrby, drby, krky...
Tuze pane krásné hraní!
SuperTip a žádné ptaní!!!
Tvá Publikoval(a): Noc17 | Básně » Láska
To už tam v tom vesmíru
a doufám, že stále ve smíru,
budete nejmíň dvě!
Tak přeju šťastný let!
A Ty si ho bereš s sebou,
aby byl stále s Tebou,
zatímco Tvá souputnice létá za ním na zem,
ovívá ho kosmovětrem, bouří, hřeje mrazem...
BABY BĚBU Publikoval(a): Mirka Hedbávná | Básně » Humor
Koukám, žes úkol zrýmovat vrbu, narozdíl od mého čistě veršotepeckého pojetí, pojala a zpracovala spíše hračičkovsko-umělecky, a vsadila do díla své jemné ženské Já.
hněv Publikoval(a): Markulka | Básně » Smutné
Neboj, bude líp,
ještě poznáš slip... |;-)
(nemyslím to ve zlým, tak to chodí...)
Až však srdce zakotví,
ať mu tluče jak to Tvý!
Venku prší něha Publikoval(a): Lucie Teru | Básně » Ostatní
Jsem jen zapomněl dodat, že to Tvý velký štěstí, co Tě teď k sobě tulí, cítit je z Tvých skvostných veršů až na druhý konec zeměkoule, internet, neinternet... I vapiti to vycítil...
Jsi moje sladká kampelička! Publikoval(a): Špáďa | Básně » Láska
Díky Vám za milé komentáře,
ať už jsou ve verši, či jen tak, v čáře...
..vymytá.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Ostatní
Tak tohle fakt je skvělá fantasy!!!
(Tys vypila snad parfém na vlasy!)
Proud těchle veršů, pln skvostných kudrlinek,
tak tryská z modré, že smyl mi pudr z linek!
..svázaná.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Smutné
Já těšil se na radost... tu ranní...
o těchách v Tvém modrém vesmíru,...
nosilas nám je sem přes půlku měsíce...
Však zírám a v překvapení němím,...
Tvůj žal mi dávno není cizí, a tak mne hořce spražil!
Jako když havrani křídla si poraní
či oheň fakíru zaplane nad míru
nebo vran směsice konce se děsíce
klovou se navzájem šílené šílením...
Cítím, že, kdo dřív hřál, že v srdci žár Ti zmrazil.
Smutek, když přikvačí, pár nocí nestačí,...
málokdy vyprchá rázem.
Přej srdci žhavému chvíli půst do lačna,
ustel si v polštářcích ze svého oblačna,
a aspoň nohama vrať se k nám na Zem!
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Tvé verše smutněnkové opět zní tak přesvědčivě,
že jednom doufám, že chyba je v mém mozku-čivě,
co plete se při zpracování dat
a nerozpozná realitu od fikce,
že jenom sem tam neuron pofik se
a že budu moci klidně spát.
A na dnešní večer, již úsměv smím(?) Ti přát...
Venku prší něha Publikoval(a): Lucie Teru | Básně » Ostatní
Jako den noc mívá v zárodku...
nebo dlaň rodí se pod pěstí,
radosti pochází ze smutků,
tak štěstí z dřívějších bolestí.
Jako řád kořen má v chaosu
krystaly v hmotách beztvarých,
spirit pak zdroje své v patosu,
tak nové LÁSKY ve starých.