Anotace: ...
Že dneska nehoří oheň,který včera ještě plál?
Že nepřišel kámoš,se kterým jsi si tolik let hrál?
Že musíš dávat tam,kde jsi dosud jenom bral?
Že ustupuješ před ranou,i když tak rád jsi se vždycky rval?
Že stojíš na neznámém místě,o kterém víš,že jsi jej kdysi znal?
Že dnes zvadlý je,i když ještě včera pevně stál?
Že navždy odešel ten,koho jsi vroucně miloval?
Že chladný je,kdo lože tvé zahříval?
Že pláčeš tam,kde jsi se dosud smál?
Že...
A víš co?
Ser na to!
Vždyť život jde dál.
to je asi smíření... člověk se přestane trápit tím, co není, ale obrací se k tomu, co je... nic se neděje náhodou :-)
11.06.2014 13:38:43 | zelená víla
Vidím to taky tak. I když člověku někdy trvá, než k tomu dospěje...
11.06.2014 09:58:05 | AndreaM
Andy,dospět k tomuto,to není kumšt.Ale řídit se tím,to je sakra těžké.
11.06.2014 11:19:15 | Bakchus
Dobrá.. někdy to trvá, než nasbírá dost zkušeností a získá určitý nadhled, aby byl schopen se tím řídit. A to může trvat různým lidem různě dlouho, soudím podle sebe. A i tak, nad některými věcmi člověk mávne rukou snadněji než nad jinými, ať si o sobě myslí, že je to tvrďák, kterého nic nemůže rozhodit.
11.06.2014 16:35:26 | AndreaM
:-) Pravdivé - vzpomínám si, jak se nejmladší syn nechtěl stěhovat a přítel nejstaršího syna mu tehdy řekl tato památná a dodnes nezapomenutá slova:
"V životě každého muže nastane okamžik, kdy si musí říct: Seru na to." :-)
(Jsem ráda, že to můžu napsat, vyslovování expresívních slov mi nedělá dobře :-)
11.06.2014 09:29:51 | Pamína