___zase jiní
___zase jiní
Anotace: …maminko, už ji beru jako součást sebe, je setrvalá a je se mnou pořád, ta bolest…
Ležel jsi a žhnul
bolest se přelévala
jako vlny v moři
a my dva byli jako malá bárka
která sjíždí po hraně a neví kam až
přitiskla jsem se k tobě
objala a chtěla zachránit před celým světem
modlila se aby odešla
aby se čas posunul v pěně slaných dnů
a všechno bylo jako dřív
a ty jsi jen žhnul
a nepřeskočil přes tuto chvíli
a pak nás smetla
jsme dva
jinde
a jiní
Komentáře (39)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk17.09.2016 19:14:30 uživatel smazán
Kéž bych měl náplast na tyhle rány,
udělal bych tam mašličku aby se znovu nemohli otevřit.
17.09.2016 17:30:58 jitoush
.....pamatuji se,jak jsem se v páté třídě "zlomila vejpůl" a za hodinu
jsem se ocitla na operačním sále s akutním apendixem.....to byla
rychlovka.....dost zvláštní průběh u Tvého syna,ale hlavně,že už bude
lépe.....tvé básnické vyjádření je velmi intenzivní....líbí....Ji.
17.09.2016 18:02:00 Philogyny1
Děkuji, dnes už bylo lépe, stojíme každý z jedné strany postele a držíme za ruku... :)
16.09.2016 22:11:12 Amonasr
Líbí se mi ten závěrečný střih z oné akutní naléhavosti do úplně jiné roviny - ten kontrast či zlom onu naléhavost nijak nesnižuje, naopak ji ještě umocňuje a dává jí nadčasový rozměr. A přitom žádný kalkul - naprostá přirozená uvěřitelnost :-) ST
17.09.2016 07:04:35 Philogyny1
Děkuji moc, já nad tím takhle ani neuvažovala, nemohla jsem spát a to vždycky ležím a píšu. Možná jsou to všechno spíše takové pocitovky, neumím skládat, píšu na jeden zátah a málokdy upravuji, to jen u vázaných, tam si vyťukávám rytmus nohou... :)
17.09.2016 14:59:08 Amonasr
Proto jsem napsal, že v tom necítím žádný kalkul, jen to tak prostě vyšlo - myslím, že spontaneita dokáže v poezii často divy a zpravidla jí sluší :-)
17.09.2016 18:52:20 Philogyny1
Děkuji, vážím si toho.
18.09.2016 11:59:32 Amonasr
:-)
18.09.2016 13:34:49 Philogyny1
Na úsměvy věřím a pokud jsou upřímné, jako oko v hlavě střežím, ne že ne... :)
16.09.2016 19:16:07 Nikita44
Phil, jak moc rozumím, tyhle pocity bohužel znám, malý v 9 měsících tvrdě bojoval, díky chybě lékařů, chybné diagnóze u akutní nemoci..ten strach je nepopsatelný.
Věřím, že všechno bude jenom lepší:-)
17.09.2016 06:59:50 Philogyny1
Děkuji, Nikito, je to tak, asi každá máma v sobě nese ten podvědomý strach o dítě a je úplně jedno, jestli je malé nebo dospělé. Ta pomyslná pupeční šňůra je pořád...
16.09.2016 15:08:15 zdenka
zas učil jsi mě milovat...úsměv.z.
17.09.2016 08:24:59 Philogyny1
Děkuji za zastavení, milovat, to hlavně, mi řekla má lékařka, že synům dává vše, co je v ní, že je to pro ně důležité a ovlivní to celý jejich další život
a vztahy...
16.09.2016 11:23:09 aravara
Velice dobře zpracovaný ZÁVAŽNÝ text, zasluhující bezesporu STuplovaný eSTip
16.09.2016 09:31:11 Iva Husárková
Phil, já až z anotace pochopila, že se jednalo o Tvoje dítě, původně z básně jsem myslela, že šlo o manžela. Tím to dostalo všechno jiný rozměr, protože pocity bolesti a strachu musely být intenzivnější, pro mě slova z anotace byla děsivější (při vědomí toho, že je vyřklo dítě...) než báseň sama - můj názor.
16.09.2016 10:40:20 Philogyny1
Ivo, ani se neptej, jak bylo mi. Možná by to šlo popsat jako tichý pláč v sobě s neustálým pocitem bolesti a smutku.
Děkuji za podporu a hezký komentář, od teď už to bude jen lepší, musí být.
16.09.2016 09:20:27 Iva Husárková
Bolest našich milovaných, kdy jsme bezmocní... Jaktože na to nepřišli dřív? Dokonale jsi to popsala. Jsem ráda, že vše dobře dopadlo. :-)
16.09.2016 08:07:54 uživatel smazán
Známé pocity, tohle. Umíš to skvěle vyjádřit...
16.09.2016 08:15:13 Philogyny1
Děkuji, je to moje všechno... :)
16.09.2016 13:00:47 uživatel smazán
Tyjo, tak hlavně, ať je malej v pořádku. Docela zvláštní průběh. Ale jestli už má za sebou operaci, tak to bude dobrý.
Jinak anotace mi přišla právě geniální, v kontextu toho, že to řeklo dítě. Sice je víc možností, jak psát, ale každej by si měl najít ten svůj. A třeba u tebe mám strašně ráda tu spontaneitu a autenticitu těch básniček, protože právě tohle každej neumí. A to by se úplně pokazilo tím, kdybys nad tím deset let dumala. Je to samozřejmě tvoje věc, ale za mě je ten způsob, jakým to děláš, skvělej.
16.09.2016 18:03:09 Philogyny1
Možná se to zdá zvláštní, ale on se takhle vyjadřuje odmala, všimli si toho hned i ve škole. Možná proto, že byl pořád se mnou a hodně četl...
Já nakoukla do mobilu, mám tam 365 básní. A je fakt, že ty starší už nikdy nevyhodím, protože můj příběh je už zase o něčem jiném. U některých mám i fotky, někdy si jen tak listuji a čtu, vyvolávají vzpomínky.
Děkuji za hezký komentář, četla dvakrát... *)
16.09.2016 19:05:39 uživatel smazán
Mám ráda takové děti i lidi, je to zas jiný pohled na svět :) A číslo je teda úctyhodné, já mám spíš tolik prózy, básniček ani ne :)
17.09.2016 08:55:06 Philogyny1
Ty tvé texty jsou dobré, já být tebou, tak je vydám knižně. Synovci teď bude vycházet kniha Život korporátního vedoucího, psal své postřehy na FB, má tam stránky pod stejnojmenným názvem, oslovili ho a... je to... :)
Přeji hezký den.
17.09.2016 14:37:29 uživatel smazán
Koukám, že máte talent v rodině :)
17.09.2016 14:40:35 Philogyny1
Už jsem včera měla tu čest zkouknout i přebal knihy, vydává mu to Albatros... :)
16.09.2016 07:26:27 Luky-33
Myslím, že bez té anotace by se to klidně obešlo.
16.09.2016 08:14:05 Philogyny1
Já vím, přemýšlela jsem o tom, ale on mi to tak řekl, šli jsme spolu lesem a pořád ta bolest, byl smutný, tři měsíce trápení a v noci mi ho operovali, akutní slepé střevo...
16.09.2016 11:19:42 Luky-33
Pokud to tam mít chceš, nebo potřebuješ, tak si klidně měj. Já jen že když dílo vkládáš, tak není špatné se od něj odstřihnout a snažit se na něj dívat pohledem zvenčí. Jakoby ho četl nějaký úplně cizí člověk. Nevím, jak to máš ty, ale pro mě osobně je to celkem obtížné. Nezbývá mi tedy nic jiného, než si pomáhat „časem“. Prostě něco napíšu, nechám to ležet v zápisníku a teprve až když mám pocit, že to je hotové, tak to pustím ven. Netvrdím, že to tak dělám vždycky, ale většinou ano.
Jsou lidé, kteří to zjevně dělají jinak. Prostě to hned popadnou a šup s tím do světa. Obojí přístup má své výhody i nevýhody. Já preferuji ten první způsob, protože z mého pohledu je asi lepší a výhody převažují.
16.09.2016 12:34:41 Philogyny1
Tento náhled na věc se mi líbí, hezky jsi to předestřel.
Já tu píšu to, co prožívám a vidím kolem sebe, a tak si říkám, pokud si to někdo přečte a má doma děti, tak třeba pomůžu i tím, že už bude chytřejší, než jsme byli my.
Tři měsíce bolestí, vyšetření v pořádku, je prokázaná nějaká alegie na potraviny, ta bývá dědičná, ale pořád se nevědělo, co se za tím skrývá.
Byly to nespecifické příznaky a nakonec slepé střevo a tak tak...
