příchod
příchod
Osamělá je cesta pastýřů
když odstoupí, co tě sytilo
a v klínu ještě spí
nespatřené nezrozené světlo
teprv dozrává, sní
samo o sobě a ve strachu
naděje, jen jemně utkaná
z poznání, že... nemineš.
Komentáře (18)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk07.12.2024 23:11:28 Matahaja
A zase nejednoznačná krása, která mě ne vždy vpustí. Už zase mluvím o sobě , hanba je mi.
07.12.2024 15:39:04 uživatel smazán
... jedno vím jistě; to světýlko se- už brzy- zrodí... děkuji za neobyčejnou, poetickou a moudrou krásu...
07.12.2024 11:47:22 Iva Husárková
jemně utkaná... nespatřené nezrozené světlo... POZNÁNÍ. * grandiózní! :-))***
07.12.2024 07:57:55 šuměnka
..nikdo z nás nemine! :)*
a hudba opět epes
07.12.2024 11:25:42 Sonador
no, kéž... protože hřešit, znamená minout cíl; a mzdou hříchu, je smrt... šmarjá, kam to brousím? rychle pryč:D
děkuju šuměnko*
06.12.2024 20:47:01 lawenderr
přemýšlím, co mě sytí a odkud to vychází ... křičím Hrnečku už dost a přitom olizuju očima :) a jen málokdy si vzpomenu, že mám se
07.12.2024 11:27:40 Sonador
nojo, ale co když ten hrneček fakt přestane? jsem radši hladová, než přecpaná, ale stejně...?:)
06.12.2024 19:54:34 uživatel smazán
Počátek duchovní cesty - není pro každého...
11.12.2024 22:48:53 Sonador
já nevím, dá se jí vyhnout?
12.12.2024 13:19:41 uživatel smazán
Ale kdepak, spíše je těžké ji vůbec spatřit, natož po ní kráčet za světlem...
