Svítit si na cestu Aladinovou lampou

Pár křiklavých rýmů v zátiší plném pavučin.
S flaškou vína z jiného století.
Snad tam ještě na dně trochu zůstalo.
Snad se pavoučci k němu nedostali.
Úplně v koutě pod špinavým oknem tu někdo zapomněl vejce.
Na dinosaura je dost malé.
I kukačka se může dopustit chyby.

Vyprodukovali zrcadlo, kde se vidí jen lidé s úsměvem.
Upíři se musí chechtat.
Odteď jim stačí vážná tvář a nebudou odhaleni.
Pak věřte oněm soutěžím Miss.
Letos se zúčastnili i dva bývalí muži.
Fakt nevím, co je a není.
Dám si talíř fazolí.

“Někdo mi ukradl koloběžku.” zavzpomínal jsem.
Někdo vzpomíná až příliš.
Jakoby to někoho zajímalo.
Já sám počmáral tři papírové ubrusy a pak je vyhodil.
Rád jsem, když mnohé zapomenu, abych se nespustil.
Ke kázání.

PS.
Skočil jsem do vany plné bublinek, abych zjistil, že tam nejsem sám.
Budeme si hrát?