drobečková
drobečková
Anotace: .
až dojde na chléb
v téhle zimě
mráz už teď krájí drobky napůl
v tvym černym lese najdi si mě ...
posílám sněhem bílou mapu
Komentáře (24)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
.. nechala jsem ti v lese stopu, tedy pokud se nebojíš jít podle bílé mapy, ale třeba tam lvi pár drobků nechali ..
Jinak moc se mi ten text líbí! Dá se v něm totiž číst :-)
23.05.2025 11:24:14 | Vivien
půjdu po stopě ... černé brýle, bílá hůl :) bílé mapy jsou plné mrtvých šílených, jako jsem já :)) Drobků pro lvy není nikdy dost, Viv :) tak ti pěkně děkuju :D
23.05.2025 19:20:09 | lawenderr
O drobky se postaraly ptáci
A já se v bíle černém lese ztrácím ...
Mrzne
A začínám usínat ...
23.05.2025 08:05:52 | Romana Šamanka Ladyloba
už zas! ...jako že fakt lahoda, law:)
20.05.2025 17:36:26 | Sonador
do černýho lesa je potřeba hodně map a drobků :D - tak jsem ráda, žes zas šla se mnou ... s vlastní :) O drobky se podělím. Děkujuuu
21.05.2025 08:51:45 | lawenderr
klidně...
20.05.2025 12:15:01 | enigman
zavři oči, já zavřu les, mapu, dožvejkám drobky, pustím mráz ... a můžeš :D
20.05.2025 14:45:54 | lawenderr
báseň sice černobílá
ale přesto je v ní síla
20.05.2025 06:50:49 | danielsoft
a drobky ... s´zapomněl :D po těch je síla! Jen se člověk dost nazvohejbá, v takový básni - a nesmí do toho přijít holub - Moc díky, Danny :)
20.05.2025 14:44:26 | lawenderr
drobečky jsou cookies a stále se mi připomínají na internetu a pak na ně při kritice básně zapomenu :)
20.05.2025 16:26:24 | danielsoft
....Já tomu teď říkám "podzimní jaro".....pěkná mini.....Ji.
19.05.2025 20:21:35 | jitoush
já bych řekla jarní zima ... trochu únor, hlavně ráno :)) Nejhorší je zima uvnitř. Vážím si vnitřního tepla - a děkujuuu
20.05.2025 14:42:52 | lawenderr
Ty to asi nevíš, nahodilo mi to...měla jsem černý les, tak mu říkala, je ho ještě kousek, pod lomem. Tam pracovali vězni, lágr byl o kousek dál. Kdysi mi tam utekla Frýda z kozího hřbetu. Šla jsem za ní. Všechny ty stromy byly polosuché. Bylo tam zvláštní přítmí. Pod nohama lomové kameny a na nich kvetly bílé kvítky. Snažila jsem se to zachytit, ale nešlo. Takový strach jsem ještě nikdy nezažila. Pak tam šla ještě jednou a bylo to stejné. Ulevilo se mi, když to tam zplanýrovali a dali oplocenku. Myslím si, v hloubi duše, že tam jsou hroby. Pořád kolem něj chodím, ale už nechci dovnitř.
19.05.2025 19:23:58 | Philogyny1
jj, Philog, mám to občas taky, říkám tomu divný světlo ... jak se divně setmí, ne shora, ale kolem, mažu pryč. Nevím, co to je, a jestli vůbec ... ale mažu. Někdy vnímáme to, co nevidíme. Víš, že máme vnitřní oči? Jen většinou jen pootevřený - a to je asi tím :) Bojíme se toho, co vidíme, ale nevidíme. Rozumím a moc díky za příběh, trochu husina ...
20.05.2025 14:41:18 | lawenderr
WOW - ST
a u těchhle drobečků
já beru komentářovou zpátečku
prostě si je jen UŽIJU
snad že je to mini, už to jedu po čtvrtý*
19.05.2025 19:15:26 | cappuccinogirl
moc díky, capu, posílám drtek drobku na hlad a souřadnici, by ses neztratila v žádnym černym lese (ani v tom jeho)
:)
20.05.2025 14:35:28 | lawenderr
