Anotace: ___
Dnes ji ztratil
byli les a hráli si na honěnou
s větrem a její píšťalkou
jen tou pískal
deset mechů
deset vzdechů utíká
on byl najednou potok
a hnal ji vlnou přes kameny
padala nahoru
a pak byla vrba
náhle němá
kdysi dívka teď už žena
a z píšťalky vzdech
v tisíci kmenech zní
touha je prokletím
vzlíná
komínem jako kouře dech
jako tichá meluzína
než naučí se...sama...žena...úsměv.z.
29.10.2016 13:11:54 | zdenka
Děkuji, Zdenko, i to mlčení je někdy umění...
29.10.2016 14:30:59 | Philogyny1
Tichá meluzína na konci je moc hezká, nevím, jak to děláš, že ze všeho, co píšeš voní mech a stromy, ťuká datel a takové mámivé světlo v tom je, překkrásné. ST. :-)
29.10.2016 03:22:57 | Iva Husárková
Děkuji moc, Ivo, za ty roky už i vím, kde kdo bydlí... :)
29.10.2016 07:52:23 | Philogyny1
..a když byla vrbou..dokáže se taky stát lípou-až bude v květu taky včelami.. když včelami, vstoupí do medu...Asi už po druhé vzpomínám moravsko-slováckého přísloví: " PO VŠETKÉM HOVNO IBA PO VČELÁCH MED***:-D ST***
28.10.2016 21:35:50 | Frr
Podle keltského znamení jsem vrba a ono to tak nějak sedí, až moc, řekla bych.
Děkuji. :)
28.10.2016 22:23:27 | Philogyny1
.....nějak se mi to spojilo s malou,ale "dospělou"Tallis......Ji.
Tohle může napsat jen Bytost....člověk.....která je stále jednou nohou
"venku"......tam....hluboko...
28.10.2016 20:19:19 | jitoush
Děkuji moc. :)
28.10.2016 22:20:46 | Philogyny1