---
---
Anotace: ---
V pěšinách fialová
mateřídoušky
divoký kocour se ošklíb
pták ležel hlavou napříč k zemi
byl promočený
a déšť ho pomalu přibííjel za letky
než bude prohlášený za svatého
a jeho tělo
bude poutní místo
roznesené po lese
třinácti svatými s broučíími rysy
jen jeden měl obličej krysy
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
nic nepřijde nazmar. I tu báseň pozvolna ožírají čtenáři, odnášejí si v sobě slova a na světě neubývá. Ten virtuál je divnej. Básnička teď moje :)
29.07.2025 10:19:59 | lawenderr
a hrobaříci...
29.07.2025 08:06:33 | jort1
Ti jsou základ, nedávno si říkala, že se ta mrtvá myška hýbe a doslova si ji nesli na zádech... :o)
29.07.2025 21:24:53 | Philogyny1
Mě se nejvíc líbí ty první 3 řádky
28.07.2025 17:18:24 | Romana Šamanka Ladyloba
Ten kocour tam je, loví myši i ptáky, je jich tam víc, všelijakých koček. Bydlela tam v chýši paní se synem, nedávno umřela a on se o ty kočky stará dál... děkuji!
29.07.2025 21:24:02 | Philogyny1
Ptáčky už nadlehčuje ta svátost sama! Ikaros chtěl být vzletem také svatým... a rozbyl si hubu. Ono být vlastní silou a pýchou mezi nebem a zemí, není po hříchu lidské. Jsem raději při zemi.
28.07.2025 13:52:21 | šerý
Taky jsem chodec. Ale mrtví ptáci mi vždycky přijdou jako svatí... :o)
29.07.2025 21:21:11 | Philogyny1
Juuuj, ale sa mi páči ako prepájaš duchovno s prírodou:)
Phil, kdesi som klikla na podcast s rozborom diel náhodne...a neviem sa k tomu vrátiť... nevieš náhodou?
28.07.2025 10:35:32 | jablonka
