Anotace: ---
V pěšinách fialová
mateřídoušky
divoký kocour se ošklíb
pták ležel hlavou napříč k zemi
byl promočený
a déšť ho pomalu přibííjel za letky
než bude prohlášený za svatého
a jeho tělo
bude poutní místo
roznesené po lese
třinácti svatými s broučíími rysy
jen jeden měl obličej krysy
nic nepřijde nazmar. I tu báseň pozvolna ožírají čtenáři, odnášejí si v sobě slova a na světě neubývá. Ten virtuál je divnej. Básnička teď moje :)
29.07.2025 10:19:59 | lawenderr
Dneska jsem ho podruhé pohřbila. Ne pod zem. Nvím.kdoz nich ho zabil, ale to není důležité. Důležité je, že jsem nesmazala báseň, kde jsi. Já jsem pro tebe byla málo.
05.08.2025 23:13:39 | Philogyny1
a hrobaříci...
29.07.2025 08:06:33 | jort1
Ti jsou základ, nedávno si říkala, že se ta mrtvá myška hýbe a doslova si ji nesli na zádech... :o)
29.07.2025 21:24:53 | Philogyny1
Mě se nejvíc líbí ty první 3 řádky
28.07.2025 17:18:24 | Romana Šamanka Ladyloba
Ten kocour tam je, loví myši i ptáky, je jich tam víc, všelijakých koček. Bydlela tam v chýši paní se synem, nedávno umřela a on se o ty kočky stará dál... děkuji!
29.07.2025 21:24:02 | Philogyny1
Ptáčky už nadlehčuje ta svátost sama! Ikaros chtěl být vzletem také svatým... a rozbyl si hubu. Ono být vlastní silou a pýchou mezi nebem a zemí, není po hříchu lidské. Jsem raději při zemi.
28.07.2025 13:52:21 | šerý
Taky jsem chodec. Ale mrtví ptáci mi vždycky přijdou jako svatí... :o)
29.07.2025 21:21:11 | Philogyny1
Juuuj, ale sa mi páči ako prepájaš duchovno s prírodou:)
Phil, kdesi som klikla na podcast s rozborom diel náhodne...a neviem sa k tomu vrátiť... nevieš náhodou?
28.07.2025 10:35:32 | jablonka