Přání

Přání

Na staré lípě uprostřed parku seděl anděl, motýl a moucha. Odpočívali ve stínu větvoví, kolem bzučely včely a medově voněly lipové květy.
„Jsem pro lidi důležitý,“ dumal nahlas anděl. „Strážný anděl. Každý máme na starosti toho svého smrtelníka. Ručíme za to, že se mu nic zlého nestane. Ovšem někdy síly pekelné mají navrch.“
Motýl pokrčil sosáček a povídá:
„No to bych neřekl. Pro lidi jsem důležitější já. Když roztáhnu svá nádherná křídla, lidé vidí tu krásu, radost jim prozáří oči a zahřeje srdce. Jsou alespoň chvilku šťastni.“
Moucha zabzučela:
„Zzzzvláštní. Mně lidé nesnáší. Ale pokud mne nevidí, ptají se – kde jenom letos jsou ty mouchy? Jak to že nelítají? A bez nás by zahynuli drobní živočichové, ptáci, masožravé rostliny. Také jsem důležitá!“
Pod strom na lavičku usedla babička s vnučkou.
„Babičko! Opravdu se mi splní do rána přání, když jsem si sáhla na ten kámen uprostřed bludiště?“
„No samozřejmě,“ odpověděla babička.
Dívenka na ni kradmo pohlédla.
„A babičko, mohu ti prozradit, co jsem si přála?“
Babička se usmála.
„Správně bys neměla. Ale pokud chceš, prozraď.“
„Já jsem si přála, aby mi do rána narostla křídla!“
„Nu, to je krásné přání,“ odpověděla babička a v duchu se usmívala.
Dívenka posmutněla.
„Jenže doteď nevím, zda si mám přát křídla andělská, motýlí, či muší. Musíme se tam vrátit!“
„Přej si je tedy dodatečně, ještě to chvíli platí.“
„Ano? Tak jo…..a honem honem se mi podívej na záda! Něco mne tam svrbí, už se jistě klubou!“
Babička vyhrnula dívence triko.
„Zatím nic. Do rána času dost.“
„Ach, jsem tak nedočkavá! Babičko, představ si, já poletím! Víš, co to je za zázrak?“
„Vím, ale už pojďme, maminka čeká.“
Obě se zvedly, a když popošly pár kroků dívenka zvolala:
„Babičko, honem vyhrň triko! To je svěděnice, že už vidíš peří?“
A jak tak šly, dál nebylo slyšet, co si povídají.
„Jistě si přála křídla andělská,“ povídá anděl.
„Ba ne, jistě motýlí!“ přel se motýl.
Jen moucha neříkala nic. Zodpovědná ani krásná nebyla. Spíše otravná. Ale měla to v popisu života. A s tím udělá akorát prd.
Autor Anděl, 17.09.2018
Přečteno 511x
Tipy 7
Poslední tipující: Kubíno, jondys, Iva Husárková, Amonasr, Frr
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Není nad mouchu, když na snídani mi po ránu sedne a s namáhavým mávnutí rukou se teprve zvedne a následně začne otravovat... :-D 8-)

27.10.2018 18:19:13 | Kubíno

Ano Kubí...to máš pravdu!

19.01.2019 13:38:24 | Anděl

bzz bzz... Janinko andělská motýlí nebo jaká nám sluší? ale letět jedna muší... ST :-))

18.09.2018 09:57:30 | Iva Husárková

Iví muší...:-)

24.09.2018 06:16:48 | Anděl

:-))

04.11.2018 04:42:13 | Iva Husárková

ale příliš mouchy nectíš...to mě trošku mrzí..já jak jsem v předjaří marodil-jak jinak než samoten v jířovně, začalo mě časem rozesmutňovat utkvělý ticho..ale ne nadlouho-brzo přiletěla pěkná kovově lesklá bzučící masařka a andělsky mi usedla na čele a andělsky mě jemně vlhce polechtala...takže to nelze mušímu lidu zapomenout..víš? :-D :-)*

17.09.2018 19:24:42 | Frr

To je dobře Frr...

24.09.2018 06:17:11 | Anděl

jsem si vzpomněla na film-horor Mucha :-P

17.09.2018 15:29:06 | Romana Šamanka Ladyloba

:-)

24.09.2018 06:17:27 | Anděl

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí