Pro klauna

Dnes se omlouvám. Dnes...jsem mimo. Sebe. Lítám někde v mezičase. A nevím, kdy spadnu dolů. Přílišná zaměstnanost si vybírá daň. Momentálně se nacházím na poušti. Všude prostor, není kam jít. Doleva, doprava,nahoru, dolů, všude stejně.
Nic.
Sedím a čekám. Proboha! Kdybych alespoň věděla na co!
Hlavu kloním až ke kolenům....
Nade mnou pouze prázdnota, beznaděj,příchuť...ničeho. A to se mi hrozí rozbít o hlavu. Polykám slzy, a nevím kdy mne to položí. Definitivně. Do černa - s úlevou. Takže- velice se omlouvám. Promiň...