Dokud se stmívá, ještě se neomdlelo

Anotace: ✖︎ z osobních saturnálií č. 2

Pozn. autora I.: Za velmi krátký čas strávený u psaní této "básně" nebylo ublíženo žádnému štěněti a veškerá zvířata figurující v tomto díle jsou naprosto smyšlená.

 

Třesknutě řinčím

a mávám sebou jako spolknutá zář

hořká, spící, němá

nadesetkrát vstřebaná

napoprvé vyloučená

ze všech návratů měsíce

který tak ráda brčkem saješ z noční oblohy

 

Pod střechou vzhlížím

ke kalužím plným utopených štěňátek

kňučících po marných snahách

skočit ze středy na pátek

avšak srdcem povšimnut

a očima míjen

vím, jak se přenést z posledního srpna

 

na první říjen

 

Pozn. autora II.: Ne, doopravdy netuším, jak vynechat září. Ale vím, jak ho spolknout. Bude hořké, spící a naprosto nic vám nepoví. Zatím.

 

Pozn. autora III.: Obavy v těle netroškaří, když chtějí trošku zmírat. Už aby to bylo. Už aby..