Dorogój Míša !

Anotace: ***

Moje sestra je o deset let starší. Jako malá jsem se jí neustále hrabala ve věcech. Třeba v bižuterii. Ve škole jsme měli focení, „vypůjčila“ jsem si tedy od ní (když nebyla doma) náhrdelník. Maminka když uviděla fotku, pronesla:
“Počkej, ta ti zase dá!“ Dostala jsem strach. Vzala jsem malé nůžky a náhrdelník z fotky vystříhala. Nepomohlo to. Dostala jsem knihami přes hlavu.
Šla jsem ke svatému přijímání. Řekla, že mne ostříhá. Ostříhala. Vyrobila mi na hlavě blonďatý smeták, stačilo jen zapíchnout násadu, a mohlo se zametat. Brečela jsem, že nikam nejdu, ale nakonec šla. Měla jsem půjčené bílé šaty tak malé, že mi koukal zadek, obrečela jsem to, takže z přijímání jsem neměla nic.
Paní učitelka nám řekla, že by bylo dobré dopisovat si s kamarády ze SSSR. Vzala jsem tedy dvě adresy a doma začala psát. Protože jsem od mala milovala lidi (nebo žeby to bylo z přesvědčení?) začala jsem psát dopis kamarádovi do SSSR oslovením: Dorogój Míša! Moje sestra mi jukla přes rameno a dostala takový záchvat smíchu, až jsem se rozčílila, že čte mé dopisy a vzpurně nepsala nikam. Po čase do Kazachstánu jedné kamarádce. Byla moc hezká, ale když mi napsala, že chce přijet, odepsala jsem jí, že se stěhujeme, a novou adresu jsem jí nedala. Její táta choval kobyly či co.
Když sestra prvně přivedla švagra k nám domů, prosila mne, ať zazpívám ruskou hymnu, zrovna jsme se jí učili. Zpívala jsem tedy, však na to dodnes vzpomínají. Velice se u toho bavili, neboť jsem pěla s velkým zaujetím. Úplně to vidím, jak jsem byla hrdá.
V šedesátém osmém na začátku okupace, jsme stály s maminkou u okna, poslouchaly rádio a obě jsme brečely. Táta byl pracovně v Bratislavě, ségra v Brně ve škole. Nevěděli jsme, co s nima je. Když pak v noci dojel domů i s ní, tolik se nám ulevilo. Vyprávěl, že jakmile uviděl tanky na mostě přes Dunaj, hned sedl do auta a po cestě ji vyzvedl z intru. Objímali jsme se všichni čtyři, a v tu ránu šly sesterské boje mimo. Pamatuji se, že jsme úzkostí ani nedýchali. Nevěděli jsme, co s námi bude. Byla to zvláštní doba.