K nebi čelem

K nebi čelem

 

   

   Den sahal k nebi čelem,
   slunce bíle žhnulo,
   a cosi dotýkalo se nohama pichlavé trávy,
   ne větší než lidská dlaň,
   tančící roj včel,
   prašný vír když běží plání
   od neohraničena, až kam šlo dohlédnout...
   Ta věc si hrála - mihotala se samotou,
   prchavý stín nekonečné skutečnosti,
   bušící srdce nesmírně jemného něčeho,
   čeho si nelze nevšimnout...

          Žhavý dech prolomil závoru očí,
          zaplavil úzké srdce, obnovil ochablé údy,
          až zmizel pocit únavných abstrakcí,
          proudy zředěných slov uvadlého bytí...

          Zůstat jen sám sobě záhadou.

          Člověka zmocnilo se neodolatelné opojení,
          a zároveň úzkost - nejasný pocit,
          spojená tresť všeho zla i všeho dobrého,
          chtěl změřit své síly s úplnou a divokou Existencí.

     
                                                     
                                   Volal jsi mne?
                                                                                        
                                                                                                         -




Autor Helen Zaurak, 04.09.2015
Přečteno 682x
Tipy 19
Poslední tipující: Petbab, Pamína, Sofia Filein, VEDz RVAHEs, enigman, Frr, jitoush, Jort, Amonasr, A42
ikonkaKomentáře (29)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

...nic není náhoda....vešla jsem a klikla jsem na koment,což mě "hodilo"
do ténat Tvé básně z roku 2015,shodou okolností jsem si ji tenkrát
zapsala,protože mě oslovila a tady a teď mě oslovuje ještě o to víc.....
.......a tak jsem si ji vytiskla......díky Helenko.....Ji./úsměv/
A můj koment z té doby?....na tom bych nic nezměnila......ano,stále to tam je...

29.03.2020 21:21:45 | jitoush

Milá Jituško,
až se stydím... jsem velmi pokorná k tomu, co píšeš, i vůči Tvé vlídnosti a vnímavosti.

Myslím si, čas od času je snad každému zapotřebí pocítit empatii od druhého člověka, a já ji u Tebe nacházím požehnaně, nejen u mých textů, které jsou naivní a nedokonalé, ale kterými se přece snažím nechat nahlédnout do mého vnitřního světa... Tvá reakce mně dnes velmi pomohla v jednom rozhodnutí, oprostit se od čehosi, říct si, toto přece není můj problém... abych se pak mohla v ústrety usmát skutečné Existenci, takové, jakou bych si přála žít.

Ze srdce děkuji, Jituško. S velkou pokorou.

30.03.2020 19:18:41 | Helen Zaurak

.....Milá Helenko...Tvé texty dle mého nejsou ani naivní,ani nedokonalé.
Je nad slunce jasné,že jen Ty si ta pravá,jako autorka,která dál může se svým vlastním textem pracovat,posouvat jej k dokonalosti,kterou si nějak nesou v sobě......Tvé texty jsou velmi inspirativní,hlubinné a něčím
jemným velmi subtilní...mají v sobě oba póly bytí a sdělují vnitřní pocity,
kterým mohu věřit......spřádání nitek ve výsledný tvar.....Helenko,obohacuješ svojí poetikou,sděluješ téměř nesdělitelné,tvoříš svůj prostor a dáváš do něj nahlédnout svým nezaměnitelným způsobem.....víš,co chceš a tím mě inspiruješ,mě,krapet rozevlátou.......Ji./úsměv/

30.03.2020 21:48:31 | jitoush

Jituško,
na Tvá slova neumím odpovědět, jen opět s velkou pokorou děkuji, ač si nic z toho, co píšeš, nemyslím. Jsi nesmírně laskavá, usmívám se... děkuji, milá Jituško :-)

03.04.2020 17:28:13 | Helen Zaurak

jě štěstí poznat víc )

29.03.2020 20:52:53 | Petbab

Děkuji, pane Petere, za zastavení, vážím si toho. Moc děkuji.

30.03.2020 18:52:00 | Helen Zaurak

Zas a znova krásny text, milá Helen...a zss a znova mi to prehovorilo a došlo až tam kde iné nemôžu..ďakujem ti :)

02.08.2016 22:56:40 | Sofia Filein

Milá Sofie, jsem šťastná Tvému zastavení, nesmírně si toho považuji a moc Ti děkuji. Mohu-li, tento text patří k těm, které tak nějak sama mám ráda, pro povzbuzení... jít dál... pro život...
Děkuji Ti, Sofia Filein :-)

04.08.2016 19:41:30 | Helen Zaurak

Skvělá představa umírání. Tedy předehra.

A dál se domnívám, že v dalším okamžiku všechny záhady pominou. Sám sobě se stávám zřejmý jako nový svět otevřený.

22.01.2016 19:10:22 | VEDz RVAHEs

Ano, i to je možný výklad.
Vlastně se od mé představy nijak příliš neliší, cosi nadbytečného nás opouští a zůstává výzva...

Jsem velmi překvapena, moc Ti děkuji za zastavení! Velmi mě těší :-)

23.01.2016 09:21:39 | Helen Zaurak

no jasně...

07.09.2015 08:31:50 | enigman

Jasně, to je přece úžasné přijmout úplnou a divokou Existenci! :-))
Děkuji Ti, Enigmane, jsem překvapena Tvým zastavením pod mým textem. Samozřejmě mě to těší, ještě jednou dík :-)

07.09.2015 21:01:32 | Helen Zaurak

není zač...já vždycky k lesu čelem...

08.09.2015 07:44:02 | enigman

CA IRA !! :-DD

04.09.2015 22:19:29 | Frr

Tak, a tenhle Tvůj komentář byl pro mne oříšek! Ale věřím, že jsem ho rozlouskla:
Ah, ça ira, ça ira, ça ira! :-)))
I Tobě ze srdce děkuji, jsem Tvému zastavení moc ráda, děkuji za vtipný a přesahující komentář :-)

05.09.2015 08:35:39 | Helen Zaurak

omlouvám se, neobjevil jsem na klávesnici ocásek pod c /proto nesprávné ca ira.../..:-D

05.09.2015 21:42:17 | Frr

:-) i kdepak, není se proč omlouvat. Mě hned napadlo, že to bude z francouzštiny, malounko si z ní ještě pamatuji, a jsem moc ráda Tvému zastavení, i bez toho ocásku! :-))

07.09.2015 20:44:28 | Helen Zaurak

......Helenko,Tvůj text mě oslovil tam někde uvnitř,"zavadil" o
strunky přítomnosti......zvláště věta...."máš odvahu v panenské samotě
hledat,co je "ve všech totéž"?.....těším se na Tvé texty,je to
můj šálek kávy.....ano....půjdeme dál.....Ji./úsměv/

04.09.2015 21:42:40 | jitoush

Jituško, jsi mi něčím, co nedokáži popsat, nesmírně blízká, těším se z tvé přítomnosti u mých textů, a vždy se nesmírně zaraduji, když spatřím pod nimi tvoji stopu, tvé jméno... ze srdce Ti děkuji :-)

05.09.2015 08:32:54 | Helen Zaurak

.....mám trochu "sentimentální" vztah k tužce a papíru...takže někdy,když
se mě něco "dotkne"tak nějak víc,tak místo,abych to "hodila"do oblíbených,
tak si to ručně zaznamenám do svého bloku.Už jdu na to......Ji./úsměv/.
Teď jsem ji znovu četla,je to poetické dílo,zároveň mně ta opravdovost,
která z toho čiší, dělá moc dobře...

06.09.2015 22:34:12 | jitoush

Jituško, ta básnička nestojí za přepisování do notýsku tužkou!! Na to máš jistě dost Tvých vlastních. Jsi nesmírná vlídná. Chci Tě však ubezpečit, že jsem si s ní dala opravdu hodně práce, a bála se, že zůstane stranou v neporozumění...
Vložila jsem ji ještě na jeden literární web, jsem tam jen velmi krátce, a přihlásila jsem se především kvůli komentářům člověka, který zřejmě literaturou a uměním doslova žije. Dovolím si vložit sem jeho hodnocení, neboť já sama bych neuměla lépe vlastní text takto přiblížit čtenářovi. Snad mohu, a opravdu s velkou pokorou, prosím:
"Opojení vyvolávající čehosi zhmotnění nebo ono snad vyvolalo opojení. Je to prozření nad lidským údělem? Mystické zjevení čehosi neznámého? Procitlé svědomi?
Ať je tak či onak, třeba i sebereflexe v metafoře, dává moudré odpovědi, optimistické, od něčeho odvracející. Co je ve všem totéž? Snad Bůh, snad lidský prazáklad. Filozofující báseň o opojení prozřenou existencí, psaná přesvědčivě. Patos byl zabalen do tajemnosti s nášivkami pravdy. Eticky působící sugestivní báseň neztrácí rysy poezie, jsou tam nenápadné: a celek je zajímavý, poučný."
Nu, kdo by neměl z takového porozumění radost :-)

Avšak, co píšeš Ty, Jituško, o tužce a bločku, je pro mě něco tak křehkého, ani nemohu uvěřit... mám vskutku velkou radost, jsem šťastná, děkuji :-))
Krásný večer :-)

07.09.2015 20:58:33 | Helen Zaurak

...ten člověk zareagoval vskutku citlivě,vědoucně....strefil se do černého......napsal to pravdivě.....Tvá skromnost Tě šlechtí,ale pochvaly
vezdejší jsou oprávněné.....a moje tužka již verše zapsala/smích/....
víš....v mé nynější životní etapě budu muset být dosti odvážná,a tak
si mi vlastně něco připoměla,něco podstatného...strefila si se do "mého"
terče......Ji.

07.09.2015 21:26:33 | jitoush

Pokud mohu, přeji hodně štěstí!!
:-)

07.09.2015 21:32:10 | Helen Zaurak

...díky,jsi laskavá.....říkám si někdy,že by bylo zajímavé,ale hlavně obohacující,potkat některé z vás......hezký večer,Helenko a hodně
inspirace přeji.....moje Můza má asi dovolenou,ale taky má právo si
krapet odpočinout/smích/...ale doufám,že zase někdy dorazí,stýská se mi,
cítím v sobě tolik toho,ale teď to nedokáže vykrystalizovat do mé
oblíbené poezie...tak snad někdy......Ji./úsměv/

07.09.2015 21:51:42 | jitoush

Dech beroucí, nádherné obrazy Helenko...umíš přetvářet slova do barev srdcem a namíchat u čtenáře koktejl pocitů:-)ST

04.09.2015 19:56:49 | Nikita44

:-)) jako vždy, nadržuješ mi, milá Nikitko! ale mám velkou radost, těší mne tvoje souznění, moc a moc ti děkuji :-)

05.09.2015 08:27:51 | Helen Zaurak

Velmi poetické a velmi k zamyšlení. Povedlo se Ti, Helenko.

04.09.2015 12:47:34 | A42

Milá Zdeničko, ze srdce Ti děkuji.
Zkusila jsem text vložit i jinam, ani nevíš, jaký mi spadl kámen ze srdce, že byl přijatý. Bála jsem se totiž, že s ním zůstanu sama... Děkuji za Tvé přijetí, jsem moc a moc ráda.
Děkuji :-)

04.09.2015 12:55:56 | Helen Zaurak

:-)

04.09.2015 13:20:26 | A42

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter