Šanson

Šanson

Píšu ta slova deštivá
co modře se rozpíjí na bílém papíře
a postupně se mění v bělavou mlhu.
V dálce zní melancholie tvého piána
a já jsem tklivá viola.
Nevidíme se,
ale hrajeme něžnou skladbu,
do křehkého podzimu.
Nic nepotřebujem,
jenom teplo našich těl
tak nějak ten šanson zněl.
Já do tebe se oblékám
listy padají jeden po druhém
a praskají v plamenech ohně,
který hřeje jako ty,
když oblékáš se do mě.