Vhled

 

 

 

Na vteřinu bez ničeho

rozhostilo se pod ním

Plátno:

 

Rotovaly v něm čtyři

ocelové kuličky

 

Dva mramorové

rysy bez očí to pozorovaly

zpod jeho bílého poprašku

(byly z mramoru?)

 

Prostor kolem vysvlečen

dotmy

 

Zdálo se pozdě

a přece

by tvrdilo, že příliš brzo -

 

 Náhle!

probliknul v rohu bílý puntík

 

a scéna nasadila jinou tvář:

 

 

Teď zase ono

sedělo na třetím schodu

odprostřed

 

Četlo si o malichernosti

v kalendáři

Přišlo mu, že z čisté nudy...

 

Poslední obraz:

 

 

Mokrá poušť -

 

Ví - paradoxní klišé

Jenomže jen říká, co vidělo

…ten písek se opravdu topil

ve vlastní šťávě!

 

Každé

zrnko

 

se účastnilo.