kus

odnikud Ostatní poezie » Ze života

Anotace: https://www.youtube.com/watch?v=wZN1HKn3Qus&list=RDZKEK5mVTOEo&index=14

máma má bílou brož s jelenem

někdy hledáš a nenajdeš nic

číslo třináct na baráku zarostlo mechem

všechny děti chtěj někam patřit dřív než dospěj

a chtěj patřit někomu

můj kruh se uzavřel

koušeš mě do krku a držíš venku za ruku

v Praze je každýmu všechno jedno

chci tě milovat tak strašně jak moc mi to nejde

křičet při sexu aby to bylo doopravdy reálný

protože tak to teď je

hledáš a nenajdeš nic

ani v sobě

Autor odnikud, 19.10.2019

Přečteno 335x

Tipy 17

Poslední tipující: maliska, Marten, Malá mořská víla, Frr, J.Karasová, šerý, Krahujec, Amonasr

Komentáře (5)

Komentujících (5)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

presne si ma týmto vystihla.dokonale.

20.10.2019 18:05:08 | maliska

Chci to dělat tak strašně moc, aby to bylo doopravdy reálný ... to je výborně vyjádřený omyl autora literatury. A skutečně ani muže netěší když dívka "z povinnosti" vříská. Vyrobit realitu není možné. Křikem ani psaním. Je třeba tu skutečnou realitu, tu která už existuje, dobře popsat.
---
Ty 2 řádky tam stojí bezděčně neúmyslně mimo pointu, ale jsou velmi podnětné.

20.10.2019 11:45:44 | Karel Koryntka

Ou, tolik bolu a trápení
srdce se chvěje v sevření
doufá že zase bude líp
třeba u rozkvetlých lip

20.10.2019 02:59:13 | blázen

Aničko proč mě vždycky zabolí, když Tě čtu..

19.10.2019 21:50:51 | Malá mořská víla

Moc dobrý*

19.10.2019 18:24:22 | šerý

Návštěvnost

kus

kus

Uživatel

» Registrace

» Zapomenuté heslo?

Autoři online (1)