Smutek stárne a pořád má jeho oči

Smutek stárne a pořád má jeho oči

 

Jedna z věcí, která mě na smutku překvapila je to, že se časem ukáže, co všechno se dá postrádat. Že mi chybí přítomná mužská síla. Ne ta fyzická, ale že mi chybí mužské boty v předsíni, vůně vody po holení v koupelně a mužský smích v bezprostřední blízkosti a ne někde zpovzdálí. 
Smutek stárne. A pořád má jeho oči. 
Kdo nám zaručí, že mrtvé nemůžeme zklamat? 
Nosím s sebou v kapse pocit viny. Je hladký jako čerstvě vyloupnutý kaštan. 
Je půlka srpna a mezi zuby plíživě dozrává podzim. Cítím ho. 


A ještě pořád, po tom všem, se mi po něm stýská. 

Autor Elisa K., 18.08.2024
Přečteno 136x
Tipy 28
Poslední tipující: její alter ego, jablonka, Kubíno, janewe, IronDodo, jort1, maliska, Tomcat, cappuccinogirl, Marten, ...
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Tenhle stesk prostupuje, cítím ho taky. V některých chvílích se člověk neubrání, a myslím, že by ani nebylo dobře se o to pokoušet...moc děkuju, že jsem si tohle mohla přečíst.

18.08.2024 23:16:50 | cappuccinogirl

líbí

..jo smutek je drsnej tím, že připomíná, co by človšk nejraděj už pustil z hlavy...;-) a je těžký ztratit kousek sebe, svý paměti...aby smutek neměl už tu sílu.

18.08.2024 22:43:11 | Marten

1líbí

Toto je úžasný vyzrálý text. Skvěle popsané nepopsatelné. Každý kdo prožil, porozumí.
S dovolením si ho milá Eliso uložím. Dlouho jsem zde nic tak lidskému srdci blízkého nečetla.

18.08.2024 22:08:40 | Vivien

líbí

Bez komentáře. Zapůsobilo.

18.08.2024 22:02:26 | CoT

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel