Vůbec nic

Vůbec nic

 

 

vůbec nic o tobě nevím

po doušcích ochutnávám tvou sílu

vyvěrající z průduchů nitra

všestrůjných procesů

budování i ničení

 

vklíněná v prostoru času

co nehmatně protéká

minulostí do budoucnosti

 

prožitků vědomí celku

točící se stále dokola

propadající se

samo do sebe

aby znovu nic nepochopilo

?

 

 

vůbec nic nevím o sobě

 

odkud se beru

kam se posouvám

snažím se jen pochopit

co skrývá se za slupkou těla

 

pulzující světlo

všeobjímající a rozpínající se

prostorem vesmíru

 

kde krůček po krůčku

rozpoznávám

neuchopitelnost bytí

 

nekonečně živé

smířlivé i nekompromisní

ve své podstatě

směřující k neustálé obnově

 

všeho co pulzuje

dýchá

proudí

a září

 

svou nezničitelnou silou

transformace

k dalšímu životu

 

 

 

 

vůbec nic o tobě nevím...

 

 

Autor Malá mořská víla, 28.01.2020
Přečteno 118x
Tipy 20 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Amiradi, jitoush, jenommarie, lawenderr, Amonasr, Marten, Iva Husárková, Dreamy, šerý, enigman
ikonka Komentáře (15)
ikonka Komentujících (7)

Komentáře

...úplně Ti rozumím,taky se snažím odkrývat ty vrstvy,odlupovat slupky
a stále to nestačí,stále nevím tolik,abych dokázala jít úplně tak,jak mám.......nekonečný proces.....ale bude to dobré......krůček po krůčku.........Ji./úsměv/Ale určitě ne vůbec nic,ale po těch letech něco
málo přece jenom jo,Vílko malá a mořská.../úsměv/...a neříkej že ne.../smích/

31.01.2020 20:41:44 | jitoushreagovat

Proces neustálý překvapující udivující a teď mě vede do neutrálu kde se znovu a znovu učím rozpoznávat :) to fantastické ...sílu života v nás
Děkuji Jituško vím že to cítíš:)

31.01.2020 21:26:15 | Malá mořská vílareagovat

Moc hezky nevíš, stále se točící v nevědomoSTi a přesto poznávání se začíná od bodu nula dokola. ;-) :-) Pěkné

30.01.2020 22:28:55 | jenommariereagovat

Díky moc Marjenko stejně je to fascinující prožívat... že:)

30.01.2020 22:31:34 | Malá mořská vílareagovat

ale raději se změnami, ať to není jak puštěný film. :-D ;-)*

30.01.2020 22:32:57 | jenommariereagovat

Jemná, až levitující poezie. Pěkné to máš*

28.01.2020 19:32:36 | šerýreagovat

Díky šerý

30.01.2020 22:26:46 | Malá mořská vílareagovat

pro mne opravdu zamyšlení...a ač vím že se jako člověk neponořím do takových hloubek kam až mohou víly děkuji že jsem mohl alespoň nahlédnout...

28.01.2020 19:21:14 | enigmanreagovat

Ale ale Jasnohlávku...a jestlipak víš, kdo učil víly potápění :)

28.01.2020 19:24:16 | Malá mořská vílareagovat

vklíněná v prostoru času

co nehmatně protéká

minulostí do budoucnosti



prožitků vědomí celku

točící se stále dokola

propadající se

sámo do sebe




jsou věci co jsou za zrcadlem a králičí nora je hluboká ale né bez konce malá mořská vílo někdy jsem v tý noře tak hluboko že nemůžu ven a někdy je
cesta ven tak blízko že se divím jak je možný bloudit ve tmě když tam bylo světlo zní to pro mnohé jak obyčejný laciný klišé ale to je fuk když tobě to dává smysl a něco tě posunulo hmatatelně to teď trochu zažívám takže reakce k textu :)

28.01.2020 18:46:50 | xoxoxoreagovat

Synchronicita funguje Dano...prostě transformace ...a něco nás posunuje ano:)

28.01.2020 18:52:49 | Malá mořská vílareagovat

klíč zvaný synchronicita opravdu asi funguje a hele jsem Denisa jen tak pro pořádek tady dole jo? :)))

28.01.2020 21:15:28 | xoxoxoreagovat

Promiň Denis, pořád si to pletu :(

30.01.2020 22:24:20 | Malá mořská vílareagovat

vílunko vílunko-zaujala si mě-jako vždy....ale osekávej na stromcích svejch děl přebytečný vlčky přehnaně rašících slov..vždyť víš, jak překrásné jsou mořské hvězdice, přestože toho moc nenamluví..che che...:-D*

28.01.2020 17:25:45 | Frrreagovat

Cítím co cítím Jiří a za tím si stojím...ono kolikrát je lepší nechat o větývku víc, něž stromek při vší snaze zavděčit se trendu pomrzačit...díky za koment, ale zatím to cítím prostě tak :)

28.01.2020 18:41:32 | Malá mořská vílareagovat

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.6 | Facebook, Twitter