Rozechvělým

Byla tak velmi
velmi mladá.

Vše pevné a plné,
u boku kožený hospodský flek…

Počasí přálo slunné,
nadchlo triko s větším vybráním
do podkovy.

Nemohl jsem se nabažit,
nelze vyjádřit vše slovy,
to když se ke mně přes stůl naklání,
podněcuje představivost,
v rozpacích uhýbám očima na pažit,
v mžiku zase zpět
pohledy kloužou po pažích,
po jejich ramenou,
průsmykem mezi vysokými kopci,
kéž bych mohl vnímat,
pod hvězdami,
tyto krásy také dotykem.

Stát se z toho, kdo se dívá,

zjevně rozechvělým básníkem.