Vstupovat po blíže neučenou dobu

Tam

kde byly za měsíce srpna
husté porosty bodláčí
na zmrzlém sněhu
dítky skotačí

A konzumní mládež
všeho schopná
silně tahá trip


(ve vytopeném brlohu
často přemýšlel jsem
o Bohu)

A pak zjevila ses ty
jsi novým chuťovým vjemem
na jazyku mém sládneš
na polštářcích prstů

na dlaních

vše jiné je
neznámé
jediné zřejmé bylo
že jsi menšího vzrůstu

Poznání
po skráni
po okraji dvorců
roztřesen
horké povzdechy se mísí
k mým rozpukaným ústům
šeptalas

„Dost už bylo půstu!“

Podáváš mi
po okraj naplněnou číši
rozkoše

Teprve tys mě přiměla
plameny pokoušet

Za okny zimní podobenka
domýšlím se slunce
co ve dví roztíná
stíny jehličnanů

Dáváš mi zakusit manu

Své srdce daruji tobě celé
byť léta bylo tvořené
z dílů

pojmi mě za přítele
jsem staromilec

Dáváš mi chuť do života
doslova sílu
odhodlání vstát
tuším

Ne!

Vím to jistě

Hodlám do tebe vstupovat
po blíže neurčený čas

ENTER

a zitra zas?

(maybe)

Very nice!