MÍSTO OPRÁTKY

MÍSTO OPRÁTKY

Anotace: Inspirováno četbou včerejší Jirkovy (Akrij8) básně.

 

MÍSTO  OPRÁTKY

 

život je jako plátno

jehož podkladem je smutek

s probleskující

                     naději

štěstím

               bolestí

 

smutek nás stále provází

o něj se opíráme

ve chvilkách samoty

jako chromý o berle

 

smějeme se vždy s někým

                  nebo někomu

zůstaneme-li

třeba i chvíli sami 

       ničím nerušeni

pouštíme smutek 

             na procházku

aby nasál vzduch

nebral ho tolik

          z naší krve

dusí nás

když ho před druhými

ukrýváme

 

je základovou barvou

                        pro duši

umění jeho esencí

i humor bývá lepší

když ho smutek podpírá

proto jsou básníci

často tak smutní

zvláštně

       krásně smutní

jak jen smutek

umí být

než ho spláchnou slzy

 

verše psané inkoustem

bývaly plné kaněk

klávesy

piják nepotřebují

        slzy se teď spíš polykají

                            nebo plivou

 

koho to ale zajímá

 

lidé z nudy

smutek  zabíjejí

      televizní zábavou

zbraněmi z akčního výprodeje

nikdo jim totiž neřek´

že bez základové barvy

duše  rezaví

 

proto je svět

čím dál plnější

         prázdných očí

bez světýlek

 

rez světlo pohlcuje

                       neodráží

není radosti

       bez smutku

 

       jen křečovitý smích

                   stahující hrdla

 

 

                         místo oprátky

 

 

Praha, 13.9.2014

 

https://www.youtube.com/watch?v=QWr_OcUKEhU

 

 

 

Autor Amonasr, 13.09.2014
Přečteno 416x
Tipy 14
Poslední tipující: jitoush, Lucid Alien Jeer, Akrij8, AndreaM, zdenka, Jort, Pamína
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

...záleží na tom,kam nás smutek vede a zavede....když rozehraje vnitřní
struny citlivosti,pochopení pro druhého,vcítění se...když je pomocnou
rukou k vyrovnání se...tak se začas promění v úsměv,který září plností.
Když ale tentýž smutek přepadne za hranici trpné utrápenosti,smutněním
nad tím,co nemůže být,když "září"sebeobvinováním a obvinováním...tak
je to cesta do nikam....Ach my melancholici.....Ji.

15.09.2014 21:51:22 | jitoush

Souhlasím, samozřejmě, jak jinak ;-) Smutek ale k životu patří a je bláhové ho vytěsňovat pokleslou zábavou, alkoholem, drogami, zkrátka všelikými šidítky, které nakonec i z malého smutku stvoří monstrum... Lepší je smutek přijmout a snažit se mu porozumět. Ale i tomu, jako ostatně všemu, je třeba se neustále učit :-)

15.09.2014 23:13:52 | Amonasr

Nádherně napsané, Josefe, moc se mi líbí ta myšlenka s podkladovou barvou smutku, jak je život bez trochu smutnění matný a neúplný. Znám i spoustu lidí s takovým úsměvem, který popisuješ a je pravda, že takový pomalu zabíjí. je dobré umět se pozastavit i nad smutkem, protože bez něho bychom nepoznali podstatu radosti. Být smutný je někdy těžší než se veselit, protože odemykáme ty nejniternější komnaty srdce, natož, když kromě smutku vlastního neseme i smutek ostatních. Moc mě těší, že jsi načerpal trochu inspirace i ode mně, dopověděl jsi to podstatné a vyzvedl mnoho aspektů velmi moudrými slovy :o)

13.09.2014 19:28:17 | Akrij8

Když je člověku rozuměno, dostává to, co napsal, větší smysl - díky Jirko :-)

14.09.2014 00:10:13 | Amonasr

utíkáme před smutkem a radostí druhých...opravdu druhých?kdo zůstane stát, když se všichni rozutečeme...kdo bude umět pomoci...kdo se s námi bude radovat...jen ti, kteří se nebáli...jen ti, kterým nic jiného nezbývalo...jen ti, kteří dokáží spolunést, spoluradovat se...děkuji. také mě inspiroval v posledním příspěvku Jika...úsměv.z

13.09.2014 16:44:45 | zdenka

Utíkáme i před vlastním smutkem, aniž bychom si uvědomovali, že zdrháme před dobrým kamarádem za lacinými pseudokamárádíčky, kteří nás jen zneužijí, vycucnou a odkopnou zpátky, kde už pak ale místo vlídného smutku kolikrát číhá pomstychtivá a zhoubná deprese. Třpytivá šidítka všeho druhu jsou jen mámivá světýlka na blatech, kde se propadáme stále hlouběji do beznaděje.

To se mi na Literu líbí, jak tu dochází k vzájemnému jiskření a inspirativnímu obohacování, všemožným šidítkům a šiditelům navzdory... ;-) Díky, Zdenko, za (jako vždy) pěkný komentář :-)

13.09.2014 18:17:59 | Amonasr

No vida, pár slov a už se mi smutní veseleji :-)

13.09.2014 09:40:13 | Pamína

Pak Tvé čtení změnilo můj text jen k lepšímu... Díky, Pamíno ;-) P.S. Taky rád smutním... :-)

13.09.2014 09:52:31 | Amonasr

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.10 | Facebook, Twitter