Pod korunami nahých stromů

Na blízkou lavičku
s kalhotami do zvonu,
dopadla těla hlučných teenage.
Při pohledu na ně, slzy na krajíčku,
v uších mi zazní běsnící Page.


Chřadnoucí lidé v letech
prahnoucí po dotyku,
igelitky,krabice, síťovky
usychající větve
nezní slova díků.

Usměvavá dívka
ve flaušovém svrchníku,
tváře její růžolící
rozlévá se v mém nitru
pocit štěstí,
tak jako čaj nebo latté
na stříbrné lžíci...

Jistě ten pocit znáte...

Vdechla mi život
mocně roztepala srdce.

Příroda se mi zjevila
v tomto sychravém čase
a to v netušené kráse!