s přibývajícím západem…

Anotace: se naše postavy prodlužují…

a v noci se stáváme
vlastními stíny...

dnes to platí stejně jako dřív
jenže tenkrát si to lidé
plni zájmu uvědomovali

podle diskrétního přítmí
byla v převlečníku
takže jsem ji hned nepoznal
inu to mívá šero ve zvyku

víte příteli
co je z filozofického hlediska zajímavé?
že mrtví vypadají zásadně
mnohem vyrovnaněji než živí

možná je to tím milá Gudrun
že kosti jsou trpělivé
nikdy se neunaví
ani neutečou
když narazíte na člověka
který je mrtvý
jeho kosti pořád spokojeně leží na místě
a čekají
kdežto maso už dávno odešlo
voda je jako maso
nevydrží na jednom místě
neklidná zvědavá
pořád na cestě
maso je jako voda
kamení je jako kosti
spokojené
trpělivé
spolehlivé

mimoděk se usmála
i když nechtěla
a úsměv zůstával na svém místě
jako nájemník
který zná svá práva
a odmítá se vystěhovat

pověz mi tedy příteli
chceš-li dosáhnout nesmrtelnosti
napodobíš vodu nebo kámen?

řeknu to takhle
voda věčně promlouvá ke kamení
ale kámen jí nikdy neodpoví...