mezi draky...

mezi draky...

Anotace: diuderc a derk...pohlédnout a vidět...

naše existence je zpochybňována
prý jsme vymyšlení
to je však součástí našeho příběhu
na světě nám jdou po krku
což je ale hloupé
přitom můžeme být přáteli
máme totiž rádi hlasitý smích
umíme zpívat dračí písně
a když budete chtít
klidně mi vlezte na záda
roztáhnu křídla
poletíme
a možná
i oheň vychrlím

zapomeňte na Tamtoho
první bylo oko
divoké a nemrkající
co se mělo samo se sebou
protože se snažilo spatřit
svůj vlastní obraz

jestli mě nevidíte
možná jste příliš blízko
ale když rozhrnete kouř
staneme tváří v tvář
no a co dělat potom?

vždyť víte

ale pozor
pokud si myslíte
že víte co děláte
pak sem nepatříte

tady jste průzkumník
musíte být připraven
na občasnou nepřízeň počasí
existují sluneční i měsíční věci
pokud se obáváte negativity
nebo snad neznáte svůj stín
v prohlášení typu
v mém srdci žádná temnota není
upalujte domů

pořád to chcete zkusit?

dobrá
abyste se na svět mohl dívat mýma očima
abyste mohl cítit na prstech drápky
abyste znal slova
která roztaví kámen
usmíříte si mě obětí

ale svou vlastní

pak se projdeme
zlobou i radostí
spalujícího ohně
v němž shoří všechno smetí

už jsem to zažil
oběť je opojný nápoj
ze stloukání lingamu
v Mléčné dráze
elixír stvořený spolkem bohů a démonů

vlezl jsem jí na záda
ona se otočila
vrhla na mne pohled
očima bez víček
jakoby se odhalila
a já spatřil velký měsíc
vodní místa
mokrá místa
ta nejženštější místa
našich těl
šťávu života

vzleťme má Derkesthai
Autor enigman, 30.10.2014
Přečteno 366x
Tipy 18
Poslední tipující: zelená víla, střelkyně1, Radhuza, Joe Vai, básněnka, jitoush, Amonasr, Jort, Frr, AndreaM
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

projděme se vzájemně ve svých botách a pak si pokecejme a pak si řekneme, díky za to být spolu a pochopit jeden druhého... mně to blbý nepřijde, ale lidi se toho bojí... tak co?? půjčíš mi tvoje boty a dáš mi kus tvého času??

01.09.2015 01:58:31 | zelená víla

dívám se ráda tvýma očima...

01.11.2014 18:07:44 | básněnka

.....jsem tak blízko,že mohu tušit,co je uvnitř a tak daleko,že se to
ke mně blíží.....a stíny vyskakují a zase se snaží skrývat.....rozmlouvám
s nimi jako nemluvně se světem.....občas se nepoznávám,proto mohu.....
obětuji kousek minulosti a kompletuji správné klíče s těmi pravými
klíčovými dirkami.Jestli to dovedu?To nevím......tam je možné i nemožné....Ji.

31.10.2014 18:18:11 | jitoush

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí