v mezidobí...

tam kdes na pahorku v dáli
lesk vzpomínky v tvých očích dávno zvad
srdce utichlo
čas barvu šatů spálil
jediný věčně čeká na návrat

sleduji jak mezi jilmy všemi
plynoucí voda prchá do vnitrozemí
mezi lukami pod vodopády víří
a dál k oceánu míří

tam na kopci kde větry věčně dují
rozbíjí vzory do stínu větví ramen
kde se ptáci pyšně natřásají
ve vznešenosti zlata se stříbrem

hle ty obepnutá
kůrovitým pásem
zdobená perlami deště
obrostlá stromů šepotem
jejichž stín chladil chrabré reky
tobě dívko jilmů
patří můj vděk
za možnost naslouchání
tomu šumu věky

jen o svých stromech zapěj
o dubovém zvonění
o střapcích na javorech
o jásavosti topolů
o červeni jehel špiček na tisech
o klenotech smísených s prachem
v srdci tvém
co z prvních hvězd ozáří
na voze sedm svítilen

ach ty hrdá
rozhoupej boky
pod temným závojem
ozdob padlé bojovníky
tvé jilmy zvláštní hudba plní
až spojí hlasy všech stromů
v tiché requiem