když se vás dotknou ruce duchů…

když se vás dotknou ruce duchů…

vzbudil jsem se po půlnoci
a vyšel do naprosté temnoty
na skalní plošinu
abych se podíval na poslední východ
mizejícího srpku
v mlčenlivé nehybnosti

a pak
na předem vyznačeném místě
v popsaném tvaru a úhlu
vyšel tenký zahnutý proužek
plaše a okouzleně jsem zíral
na ten hvězdný úkaz
jak něžně pluje
mezi oblačnými mroži
po ostrově nebeském

usazen s rosou
na lesknoucím kameni
pohroužený do mlčení
a ona jen tak ležela
vábivě klidná a bezelstná
zářící odraženým světlem
jako rozvitý kvítek vánku
na úrovni světa minerálů
kde vitalita ční
jen o píď nad smrtí

podivné tušení
souvislostí a spojitostí
křížení věcí a událostí
před cizím nočním nebem
prorostlí tajemstvím
jejich důstojnosti a hlubin
podivuhodně rozevřené
místy průhledné
ležící budoucnosti
v osudech
o kterých je možné vědět
mluvit a pojmenovávat je
výhledem
do nedozírných prostorů
plných divů
a přesto ovlivněných
jistým řádem
Autor enigman, 20.03.2016
Přečteno 380x
Tipy 21
Poslední tipující: zelená víla, AndreaM, Jort, jitoush, Móny, Zrzi, Amonasr, Nikita44, MARKO, Pavel Vlček, ...
ikonkaKomentáře (10)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

jedna úžasná dámská kapela se mnou navázala spolupráci a chodí za mými pacienty... tedy mými, za pacienty... na jednom z jipkových lůžek ležela delší dobu dáma, krásná, šedivé dlouhé vlasy, jiskra v očích, promlouvaly jsme spolu hodiny... přišla jsem za ní s touto dámskou kapelou, natěšená, jak bude koukat ... zpívají andělsky... i jí zahrály na přání a ona... pes a Eva je lepší, tak mi zaštěkejte....poté jsem se jí ptala, jak se vám to líbilo.. a ona bezelstně, krásný, ale příště tedy fakt přijďte sama a taky vezměte pejska, já si ho pohladím a pak si v klidu popovídáme, samy, já vás raději bez muzikantů... jéé jak mě to mrzelo...

podivné tušení
souvislostí a spojitostí
křížení věcí a událostí
před cizím nočním nebem
prorostlí tajemstvím
jejich důstojnosti a hlubin
podivuhodně rozevřené
místy průhledné
ležící budoucnosti
v osudech
o kterých je možné vědět
mluvit a pojmenovávat je
výhledem
do nedozírných prostorů
plných divů
a přesto ovlivněných
jistým řádem

... skvost...

20.04.2016 03:22:01 | zelená víla

...něco jsem tušil, ale myslel jsem, že je to blbost...

21.03.2016 23:12:05 | Jort

a jak to dopadlo?...

23.03.2016 20:08:00 | enigman

...usnul jsem...

24.03.2016 06:08:22 | Jort

...vznik a zánik jsou tak blízko sebe.....v jistých okamžicích
se prolnou.......tak jo, milý En......Ji./úsměv/....čním

21.03.2016 21:16:00 | jitoush

vysoko...

23.03.2016 20:08:26 | enigman

líbí se mi přirovnání o vitalitě minerálů, paráda, ty tvé báseňky:)**

21.03.2016 10:11:19 | Ragnell

viva la vita!...

23.03.2016 20:09:28 | enigman

Fascinující báseñ jako sama evoluce taková RNA ;):-)

20.03.2016 22:23:50 | xoxoxo

Erna ví...

23.03.2016 20:10:12 | enigman

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí