když má obloha odstín perlové modři…

přichází s rozvinutými plachtami
obličej nádherně usazený
na dlouhé šíji
neurčitého věku
kostým měňavý námořnický model
ze signálních praporků
za kterým se může skrývat
,,osobní komunikace nutná,,
či ,,jste mimo nebezpečí,,
i třeba ,,hořím,
už to dlouho nevydržím,,
nebo ,,nepřibližujte se k bójím,,

modročerné vlasy
jemné a na straně rozčíslé
jak to nosívají muži

plnou bílou tvář
v níž oslnivě září oči
a úsměv co obdařuje
zasvěcením
záhadou a prchavostí
jako náhlý závan větru
či zablesknutí noži

v té tváři byla soustředěna
celá její bytost
stačila by mi klidně jen ta hlava
její úsměv spojoval s lůnem
pohlcoval svou bezprostředností
z těch očí a úst vycházelo světlo
jako z neznámého zdroje
skrytého hluboko v zemi

přichází v celé své kráse
charisma rozmotané
a ta chůze!
to není chůze
to je klouzavý let
hojnost a velkolepost
se špetkou nitroglycerinu
a práškového onyxu
až se mi chce vykřiknout
ať celý svět našpicuje uši

blíží se
a není kam uhnout

v nitru se otvírají dvířka strojovny
a tam kde před chvílí duněly motory
se zažíhají hvězdy

taková je Lubet