Anotace: ...
v košilce zeleně naslouchám údolí
všem kosům, drozdům, zvonku, pěnicím sýkorám...
víš, rozhodli se zbořit chrám lesa
co chystá se už k spánku
jako já
sama
a nebe bude tmavé
sama a zase tu nejsi
jen les a nespočetně hvězd
přikryje mé nahé tělo
po klekání posíláš mi vzkazy
po šumění potoka tam dole
po vzpomínce na ranní milování
snad se mi vrátíš brzy
má lásko...
29.05.2017 07:27:45 uživatel smazán
Já se v lese sama trochu bojím ... a je mi zima:) Ale tobě to věřím! To chvilkové zaváhání:D Pocit neodešel, jen zvědavě číhá.
31.05.2017 17:24:30 Malá mořská víla
Strach je děsně destrukční síla je třeba jej přepařit ;)
31.05.2017 20:11:02 uživatel smazán
bych byla pořád v lihu, asi ... :/ :D
15.05.2017 18:10:13 Jort
...ty nemůžeš být sama...tomu nevěřím...
15.05.2017 19:44:59 Malá mořská víla
Jorte jak se sebevzdělávám, zjistila jsem, že opravdu nejsem sama, mám prý (a to každá žena) v sobě nerozvinutého muže Animuse, zatím jej zkoumám v jakém je věku, ale asi mu už rostou svaly :), tak jej integruji :), je fakt, že co o něm vím, neměla jsem zatím hysterák :D
muži prý mají nerozvinutou ženu Animu, někteří mají Aminu, jiní Ájinu a ještě další maminu, tak taky nejsou sami ...
díky za koment