tónem...

k bubnům
flétně i zvonkům
ruce mé padají
a hrají ladně a hlasitě
abych potěšil srdce tvé
z prastarých věků
jak být jemný a pokorný
od úsvitu
do hluboké noci
s úctou se věnovat práci
bez touhy po ovoci

v hedvábné róbě
čistá a jasná
s kšticí divoce vlající
obdařená latentní silou cesty
tak hluboká
jen stěží k pochopení
obezřelá jako ten
kdo v zimě přechází řeku
nevyzpytatelná
jako tající tříšť ledu
všeobsáhlá
jako širé údolí
ta jenž je schopná
zkalené klidem čistit
klidné pohybem vzrušit
ta jenž v sobě chrání tao
řádu vesmírného

chci-li květiny časné
i plody pozdního léta
chci-li vůni a chuť
chci-li co výživnost má
chci-li zem i nebe
ve zvuk jediný vměstnat
tvým srdcem
jím vše je už řečeno