vodně rituální...

Voda byla teplá
teplá jako krev
byl vedle ní
a pomáhal jí šlapat

cítila jak se jeho nohy pohybují
udržují je na hladině
uprostřed nesmírné plochy
co byla v barvách modra zeleně a šedi
jako jeho vlasy
které se mu rozlévaly z ramen
a kde se jí dotkly
každý pramen se proměnil v proud
jako když se rozpouští barva

přinesla jsem ti oceán řekla
pojď a vezmi si ho ode mě
zároveň si vzdáleně uvědomovala
že ve svém těle není úplně sama
že nad ním nemá úplnou vládu

ta myšlenka ji měla vylekat
a přitom ta moc byla tak uklidňující a bezpečná
jako by byla zabalená do míru

napij se ze mě a drž mě u svých rtů
ovinula se kolem něho
její malé paže byla jako hory
co jemně tiskou údolí
nohy kolem jeho pasu jako kořeny stromu
zatímco jeho špička se otřela o soutěsku

plul pod ní
jeho vlasy se vznášely jako svatozář
a tvář zachycena jako květina
uprostřed pohybu

kolem nebylo nic jen voda
která se pohybovala s nimi
plynula a narážela
v malých vlnkách
a jeho tělo byla jediná pevná věc
ve vší té rozsáhlé pohyblivosti

její rty se dotkly jeho
a zároveň pronikli jeden do druhého
její magie se rozlila do něj
jako se jeho vtlačovala do ní
jako by do ní proudil
a z ní vycházela

stali se kruhem lásky
darované i přijímané
kruhem života a malé smrti
jeho síly jež je drží nad vlnami
a její jemnosti vtahující do hlubin

pevnina uprostřed oceánu
země se se sunula pod pokrývkou moře
a oni to cítili
cítili jak se otáčí
jak se vine ve spirále a volá
jako stvoření které plave rychleji a rychleji
pozvedá vlny a vaří zemi
a oni byli vrženi do vzduchu sloupcem vody
který zářil jako krystal
a třpytil se kousky hořící skály
až oba vykřikli vrcholnou rozkoší

říká se že oceán je zrádné místo
ale když si hleděli do očí
a moře je kolébalo
když cítili tlak těla proti tělu
a pouhé zhoupnutí jejich boků
překlenulo tu poslední vzdálenost
nebylo vidět nic jiného než něhu