Návštěvnost
O LÁSCE
O LÁSCE
Anotace: Ještě jsem něco vyhrabal z období svých prvních milostných probouzení. Vím, že to působí naivně a že dnešní sedmnáctiletí by už tak nepsali, ale dýchla z toho na mě závrať průzračně čistých citů, které už se dnes zdají opravdu jen pohádkové… ;-))
Sbírka: Retro ze šuplíku II.
O LÁSCE
Na horské stráni poseté kameny vykvetl krásný pestrobarevný květ. Jeho těžká vůně rozehnala husté mraky, zlaté životodárné paprsky začaly nesměle z blankytně modrého nebe hladit rozpukanou zemi a probouzet v ní zázrak, jemuž se říká život. Láska – tak se jmenoval onen nádherný květ – štědře rozdávala svou krásu kolem sebe, všechny ostatní kvítky a kvítečky otáčely za ní zmámeny své zvědavé hlavičky a vdechovaly do sebe vůni dosud nepoznaného blaha. Čím více krásy Láska rozdala, tím byla sama krásnější.
Na jednom konci stráně žil chlapec a na druhém dívka. Oba o sobě navzájem nevěděli, protože žili jen ve snu. Oběma se přitom zdálo něco zvláštního, něco nesmírně opojného, ale žádný z nich nevěděl, co to je. Když Láska umožnila slunci usmát se na zemi, zaklepaly jeho zlaté paprsky i na víčka chlapce a dívky.
Chlapec se probudil, protřel si oči, zvědavě se rozhlédl kolem sebe a čistý vzduch i kyprá země pokrytá pestrým hustým kobercem jej naplnily štěstím. Zhluboka se nadechl a sladká těžká vůně prostoupila jeho tělo. Ani nevěděl, jak se to stalo, když zjistil, že jde za zdrojem božského opojení. Na obzoru náhle spatřil Lásku a v tom okamžiku věděl, že jde za ní. Upřel na ni svůj zrak a přitahován její podivuhodnou silou, byl jí stále blíž a blíž.
Když se ocitl u ní, poklekl a chtěl ji pohladit. Jeho dlaň se ale setkala s dlaní jinou, menší a hebkou jako večerní vánek. Překvapeně vzhlédl a setkal se s jiným udiveným pohledem. Proti němu klečela dívka. Jejich pohledy náhle změkly a v obou se zrcadlila Láska. Láska se mezi oběma dlaněmi zachvěla, zazářila v dosud nebývalé kráse a nesmírným štěstím zvadla.
Její obraz v očích milenců však zůstal, i když jej zalily slzy, slzy Lásky. Pohledy chlapce a dívky se do sebe vpily, ústa se spojila, aby okusila slanou chuť štěstí, a oba milenci se v neznámém slastném opojení zachvěli.
Slezsko, 1972 (?)
http://www.youtube.com/watch?v=n6j4TGqVl5g
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskSkoro jako by mě sluneční paprsky zahřály u srdíčka. Krásně napsáno :-)
12.09.2014 13:21:06 | Philosophic Theory
To mě moc těší, to jsem psal, když mi bylo ještě míň, než Tobě :-D A to už je hodně hodně dávno - ovšem čas prvních lásek byl kouzelný, tu atmosféru si umím vybavit ještě i teď. Tak to je fajn, že se to prožívání lásek v tom nádherném věkovém období asi ani s postupem času příliš nemění... :-) Děkuji za milou reakci :-)
12.09.2014 18:08:53 | Amonasr
...jo. Proč ne:-)
Předává příjemně čistý cit.
07.03.2014 23:10:55 | Robin Marnolli
Díky, Robine, cením si Tvého zastavení i povzbudivých slov :-)
08.03.2014 01:07:35 | Amonasr
Náhodou, bylo by krásné, kdyby dnešní sedmnáctiletí v mém okolí takhle psali :) Nemám slov, opravdu krásně napsané :)
07.03.2014 17:53:00 | Elisa K.
No, jsem moc rád, že ses Eliško ozvala - jako bys mi četla myšlenky :-D Měl jsem samozřejmě na mysli takový ten častý cynismus, který skutečné city jakoby nevnímá nebo záměrně překrývá a vše posouvá jen do jakési vulgární rádoby světácké roviny. Byl jsem ale zvědavý, jak se k té anotaci postavíš třeba Ty osobně, protože jsi ještě mnohem mladší, než já tenkrát, a přitom už píšeš mnohem vyzráleji. Sice taky příjemně čistě, se srdcem na dlani, ale jinak - myslím, že se doba skutečně posunula a že dnes mladí už jsou mnohem dřív ovlivnění spoustou znalostí, informací a dospívají i názorově a citově mnohem dřív, než kdysi my, respektive já, abych mluvil sám za sebe. Ovšem já byl tenkrát i "venkovan", to pražáci by tak nepsali asi už ani v té době... :-))) A děkuju :-)
07.03.2014 18:07:01 | Amonasr