Pohádka o počítači, který nechtěl spát

 

 

Kouzelná bohatá pohádková království s velkými vládci vznikala za pradávných časů.  Největší království všech dob začalo růst poměrně nedávno. Obklopuje nás teď snový svět, který můžeme vidět přes počítač, chytrý telefon  a nebo tablet.

 

Víte, jak se mu říká?

 

Je to virtuální svět, propojený kouzlem internetu. Nemůžeme jej nahmatat, ale vypadá tak skutečně! Zdá se, že stačí natáhnout ruku a dotknout se …. Ale… je jen na obrazovce. Nabízí krásné a zábavné procházky. Lidé jej neustále rozšiřují a vkládají své příběhy a také fotografie jídla, dovolené, přátel, domácích mazlíčků, písničky a spoustu jiných zábavných věcí a her.

 

Sedí přitom s hlavou skloněnou a očima upřenýma na obrazovku. Prsty jen kmitají a obrázky se rychle míhají. Přemýšlejí, čím by v tomto světě uspěli a zaujali jiné, cizí lidi, kteří by za nimi přicházeli.

 

Návštěva ve virtuálním království nevidí nepořádek v pokojíčku, neučesanou hlavu a neumyté zuby. Někteří lidé pro samé toulky obrazovkou nemají čas se takovými nudnými skutečnými věcmi zatěžovat. Jejich oči jsou upřené a dost možná tmavě okroužkované od únavy.

 

Díky kouzlům internetu se každý může stát krásným princem, anebo princeznou. Může psát o tom, jak porazil draka, jak se vydal na dalekou cestu do zámoří a upekl dobrou bábovku. Všechny hrdinské činy jsou najednou tak snadné! Stačí je vymyslet, popsat, dohledat k nim pěkný obrázek.

 

Někteří lidé touží najít jiné lidi a chtějí se jim moc líbit. Ve skutečném světě jsou dost možná osamělí, mohou být i nemocní a nešťastní a se špinavými zuby (fuj). Virtuální království jim pomáhá utíkat do snů a věřit jim.

 

Počítače slouží i vládnou. Mají svá vlastní malá království, navzájem propojená a hranice mezi nimi jsou jako lidská kůže… Občas se něco někde poškodí, zabolí a po čase zahojí. Pokud ale zlý člověk do snového království vpustí zlomyslný zákeřný vir, může se stát, že mnoho počítačů onemocní a zemře.

 

Budit počítač kouzelnou živou vodou by mohla možná prababička Vlasta,  a nebo dešťová víla.  Jistější však je život do počítače znova vpustit kouzlem zvaným „instalace“.  Sice už počítač nikdy není stejný, jako dříve a některá kouzla z něj zmizí nadobro, ale časem se všechno upraví a království snů jej přijme zpět.

 

Při psaní téhle pohádky si můj počítač potichounku pobroukává:

 

„Svítím skáču poblikuji,

obrázky všem ukazuji.

Oknem mrknu, sem a tam,

světem celým prolétám.

 

Do snů lidi zamotám.

 

Spát nebudu, moji milí,

mám dostatek velké síly.

 

Klikni sem a klikni tam,

pojď si hrát,

jen nechoď spát! „

 

Už se mi docela klíží oči. Ještě dopíšu pár řádek a NEBUDU otevírat další obrázky z internetu. Půjdu spát. V hlavě už mám za celý den pěkný cirkus a určitě si zasloužím vysvobození z nekonečného internetového království.

 

A co vy? Také se vysvobodíte,  a nebo musí přijít někdo jiný, kdo vás od počítače vyžene?