O růžové lásce a šeptání do klína

Anotace: Minipovídka o: Bylo? Nebo nebylo? . . . tak dobrá, když jinak nedáte . . . jak říkala moje babička . . . docela normální . . . konkrétně? . . . nebyla tak úplně vošklivá . . . nedejbože!

O růžové lásce a šeptání do klína

     Bylo? Nebo nebylo? Znáte to! ???  Á, vidím, jak vám očička zasvítila nebývalým zájmem. Takže? Mám pokračovat? ??? Tak dobrá, když jinak nedáte. Byli dva. On a ona. Jen pro pořádek, abyste si takhle hned ze začátku nemysleli, že mezi nimi  n ě c o  bylo! Nebylo, samozřejmě! ??? Tak vy mně vůbec nevěříte? A přitom já mluvím skoro vždycky pravdu!  Vážně, lžu jenom někdy, a to jen pokud to je vyloženě nutné například: k záchraně mýho života a tak. To mi musíte věřit, jinak se nehnem z místa, leda by to bylo s párem volů, jak říkala moje babička. Ti dva se totiž vůbec neznají, no, vůbec, teda skoro vůbec. On občas píše, ona občas píše. Pak si to komentujou. Ale! to je v téhle branži docela normální. ??? Zase mi nevěříte? Opravdu to tam takhle dělají  v š i c h n i  ! No, a tuhle nedávno von vám napsal bezva věc. ??? Konkrétně? Tak konkrétně se jmenovala Šeptám ti do klína.

     Tááákže, ale k věci, páč na to nemáme tejden, že jo. Zkrátka od tý doby jí furt něco zpívalo v hlavě. ??? Co vám zase! není jasný? No, přece to „šeptání do klína“. Tedy ne že by o tom ještě nikdy neslyšela. Slyšela, ale  o n  jí dal takový ten nový zajímavý impuls, aby jako zkusila něco novýho, víte? Prostě jednoho dne se to stalo! ??? Co? Ježiši, vy dneska fakt nemáte svůj den. Přece taky napsala básničku! Teda vona nebyla tak pěkná jako ta jeho, to ne. Zas na druhou stranu nebyla tak úplně vošklivá. Upřímně mu do anotace napsala: Milý h . . . . či, díky, inspiroval jsi mě, bylo to fajn! Jenomže! pak to honem smázla. Znáte lidi, voni kolikrát nadělaj z muňky vemblouda a kdo ví, co by si pomysleli? Třeba, nedejbože!,  že mezi nimi n ě c o  je! Taková hloupost! Upřímně? Vona by se mu stejně nelíbila . . .

     Tááákže? „Jen“ díky za inspiraci, hledáčku, a teď už dvojitou :-)!