MARRY FUCKING CZECH CHRISTMAS

Anotace: Po nějaké době další díl ze série Story Of A Happy Czech Girl, z pohledu Synystera:) tentokrát díl třetí

Sbírka: HOW TO BE HAPPY IN A FEW DAYS

MERRY FUCKING CZECH CHRISTMAS

Konečně jsme tu, v Čechách u svých lásek. Sotva dojdeme do haly obtěžkáni kufry už vidím přítelkyni mého nejlepšího kamaráda jak se k němu řítí halou. Skočí si kolem krku a vášnivě se políbí. Zato já tu svojí cácorku nikde nevidím, takže okamžitě vytáhnu z kapsy telefon a rychlou volbou už volám na číslo své milované.
„Ahoj lásko, tak já už stojim před halou, mám všechny věci a je dost zima a čekaj tu na tebe i Zacky s Mary aby ti dali dárky k Vánocům.“ Hlásím jí do telefonu.
„Ano lásko, já vim, vysvětlim ti to až tam budu, hledám místo k parkování, už ho mám, za pět minut jsem tam. Dej si cigáro.“ Doporučí mi, takže její „přání“ splním a zapálím si Marlborku.
Nestihnu ani dokouřit a už se ke mně řítí osůbka oblečená celá v černém a když přiběhne konečně ucítím její rty na svých.
„Hlásím příchod generále.“ Zasalutuje přede mnou s úsměvem na rtech.
„Fajn a já velím odjezd. Jsem rozlámanej, už se těšim až budem u vás a budu se moct natáhnout.“ Protahuju si záda a fakt nekecám, cestování letadlem na takový vzdálenosti fakt není sranda.
„No to moment, brzdi, jdem si někam sednout, musim dát tady hrdličkám prezenty.“ Ukáže na Mary a Zackyho, kteří podle toho co právě provádějí ani nevnímají, že tam taky jsme.
„Jo, tims mi připomněla, že musíme ještě někde koupit něco pro tvojí mamku. Nevim jaká je ani co má ráda, takže mi pomůžeš s výběrem a já zas tobě pro moje rodiče.“ Domluvili jsme se, že budeme Vánoce trávit v Čechách a Silvestra v Americe, ale přece jenom je neslušné přijet k nám domů bez dárků, takže budeme muset spolu něco pěkného vybrat pro obě rodiny.
O několik málo minut později dojedeme autama na parkoviště a pokračujeme metrem do centra do restaurace na oběd, protože nám všem už pořádně vyhládlo, když si objednáme rozhodneme si předat dárky.
Wiky dá Mary tričko, které sama zdobila nápisy MARY BIG DICK vepředu a ZACKY VENGEANCE FUCKED ME vzadu, Zackymu předá přívěsek na krk s jeho iniciály zapletenými do sebe, ona od nich dostane polštář s Patrickem Starem a kolekci Vengeance University, hádejte co je od koho:), já dám Mary mikinu a tričko Hurley a já od ní dostanu pouta. Se Zackym si dárky předáme až ve státech, já od něj dostanu novou kytaru a on ode mě bicí, protože jsem mu je tak nějak omylem rozbil.
Všichni si dárky s úsměvy na tvářích uložíme do tašek a čekáme než nám donesou jídlo. Když se naobědváme zvedneme se a jedeme dál do centra nakupovat dárky, Mary se Zackym mají svou cestu, ale my míříme přímo do obrovského nákupního střediska, kde oba pořídíme dary (Wiky pro svou mamku parfém a já pro tu mojí sadu naušnic a řetízku) a zamíříme zpět k metru, kde se setkáme opět s Vengeancovými, když vylezeme z metra u parkoviště kde jsme zanechali auta rozloučíme se s nima přáním krásných svátku a s tím, že na Silvestra se uvidíme, a jedeme domů. Teda nejedeme, protože jakmile sjedeme z dálnice, má milá zabočí na odpočívadlo a prakticky mě přinutí abych jí obšťastnil, ne, skutečně se nijak nebráním a k využití se dostane i dárek od Mary:).
„Mami?“ Volá Wiky do bytu, jelikož se nic neozývá uzná, že její mamka doma asi není, takže vezmeme Hannibala, konečně mi byla představena, a jdeme s ní ven na pole, když se po nějaké půl hodině běhání unaví a lehne si na zem aby si odpočinula, chvíli ji necháme vydechnout a pak jdeme zpátky domů, kde už je tchýně:).
Chvíli si spolu něco povídají česky, vzhledem k tomu, že neumím ani slovo, tak si radši prohlídnu jejich obývák, který mají zařízený do zeleno oranžova, když zaslechnu svoje jméno dojde mi, že jsem asi představován, takže si s její rudovlasou maminkou podám ruku, políbím jí a řeknu jí, že jí rád poznávám. Ona mi něco odpoví česky, nakonec nám musí s překladem pomoct Wiky abychom se dobrali nějakého konce.
Posléze se přemístíme do jejího pokoje, kde si vyberu na koukání seriál IT Crowd, Wiky mě nakonec nechá samotnýho s tim, že jde mamce pomoct s večeří, já si zatím udělám pohodlí a sundám si tričko, doma jsem zvyklej chodit skoro nahej a i když je tady podstatně větší zima než v Kalifornii ve Wikyně pokojíčku je krásně vytopeno, tak akorát na to být bez trika, když za mnou po chvíli přijde.
„Tohle mi nedělej.“ Zanaříká a sedne si vedle mě.
„Copak? A ty nepůjdeš ke mně?“ Kouknu na ní s pohledem o kterém jsem přesvědčen že působí smutně.
„Nepůjdu, za chvíli bude večeře a oblíkni se, víš jak se mi stejskalo, víš co to je skoro měsíc bez sexu? Nejradši bych se na tebe okamžitě vrhla, ale není čas.“
„Lásko, vim moc dobře co to je skoro měsíc bez sexu. Jsem na tom stejně jako ty, já nepřefikávám po koncertě fanynky.“ Ujistím ji, ale tričko si oblíknu. Notebook si dáme radši na stůl a sedneme si na zem aby nás postel nesváděla, i když to je prd platný a koukáme dál na ty ajťácký střeva, když dokoukáme třetí díl volá nás už Wiky mamka k večeři, takže se najíme a s tchýní se rozloučíme, protože už jde spát, dělá průvodčí a vstává v půl čtvrté. Jen co se vysprchuje ji v koupelně vystřídáme my a řikám vám, že koupelnovej sex fakt stojí za to.
Po dokonalé sprše se přemístíme do pokoje, kde dál „koukáme“ na IT Crowd a nakonec po dalším krásném milování usneme.

Když se ráno vzbudím moje princezna je pryč, ale vidím od ní vzkaz, že šla se psem, takže si vlezu do sprchy a za zpívání Jingle Bombs vykonám ranní hygienu. Když vylezu moje vyvolená stojí mezi dveřma oblečená v červeném spodním prádle a la Santa.
„A sob by nebyl?“ Usměju se na ní a téměř okamžitě se jí zmocním. Po akci se oba vysprchujeme, nasnídáme, oblečeme a jdeme do obchoďáku koupit si brusle, Wiky napadlo, že půjdeme bruslit, ale ani ona ani já nemáme potřebné náčiní. Po nákupu se doplazíme k rybníku, který je poblíž sídliště. Několikrát se vyválíme na ledu a já mám pocit, že mi všechny spermie umřeli.
Doma Wiky sbalí věci, chci jí pomoct, ale vyexpeduje mě do pokoje s tim, že v tom má svůj systém tak ať vystřelim, takže jdu do obýváku koukat na kabelovku.
V pět naložíme věci i zvířata do kufru auta a vyrážíme.
Když přijedeme k Wikyně babičce představíme se a já dostanu za úkol obstarat zvířata zatímco jde moje vyvolená pozdravit svojí prababičku, která mě podle všeho zrovna moc v lásce nemá. Když jsou zvířata hotový tak stojím uprostřed kuchyně a ptám se proč tady není žádný jiný muž. Babička se mi snaží něco vysvětlit, ale moc to nechápu. Když přijde Wiky dostane se mi vysvětlení, že oba její dědečkové už dávno umřeli. Přivážeme psa na vodítko a vyrazíme ven s ní ven:).
„Mrzí mě, že tvoje prababička mě nesnáší“ říkám smutně. Opravdu mě to moc mrzí.
„Ale to není tak, že by tě nesnášela, u ní je každej kdo má nějakej piercing nebo tetování feťák a chuligán. Vždycky když k nim přijdu mi prohlíží ruce jestli tam nemám vpichy a musím jí ukazovat index ze školy aby viděla, že nepropadám. Prostě je to stará škola, kašli na to zlato.“ Uklidňuje mně moje láska. Hannibala venčíme asi půl hodiny, pak dojdeme domů, dáme si štědrovečerní večeři a vrhneme se na rozbalování dárků. Od Wikyny rodiny dostanu prsten s otvírákem na pivo, vodní dýmku, a set vody po holení, pěny na holení a deodorantu. Všichni mají z mých dárků radost, i když jsem je jen platil:). Já od Wiky dostanu plyšového Lumpyho z Happy Tree Friends, polštářek ve tvaru prsou a růžovej plyšovej pásek.
Po rozbalení dárků se odebereme každej zvlášť do sprchy a jdeme se vyvalit k televizi. Ještě dostanu malou krabičku, v první chvíli se vyděsim, že je tam zásnubní prsten.
„Nechci tě do ničeho nutit, ale třeba tě to rozhoupe.“ Usměje se a já vybalím nášnici do jazyku.
„No, uvidíme. Víš, že se bojim jakýkoli propichovací bolesti, u nosu jsem se málem posral.“ Zasměju se.
Nakonec si zalezeme do postele a dokoukáme film. Netrvá to dlouho a během chvíle oba vytuhneme.

Na druhý den si zapakujeme věci, já to s čím jsem přijel, Wiky neuvěřitelně dlouho vybírá co všechno si s sebou do Ameriky vezme a vyrážíme směr letiště.
V letadle chvíli koukáme na filmy, než se Wikyn notebook vybije, pak koukáme na to co pouští v letadle, ale to nás brzo přestane bavit, takže se jdeme projít po palubě, skočíme si na pivko do baru a jelikož moje kráska je tak strašně krásně zvrácená, po chvíli se odebereme společně na záchod abychom si to mohli rozdat a navzdory tomu, že v kabince je místo sotva pro jednoho člověka, je to vážně dobrý.
Po sexu si skákneme ještě na jedno do baru a pak se odebereme na naše sedadla a jdeme si zdřímnout.

Jakmile dosedneme, už mi zvoní mobil-táta, oznámím mu, že jdeme vyzvednout věci a za chvíli jsme u nich. Na zavazadla nečekáme ani tak dlouho jak jsem předpokládal a už frčíme směr východ z Terminálu 2. Jen co vyjdeme na sluníčko vidím svou rodinu stojící u auta, Wiky se najednou začne smát.
„Co je?“ Ptám se.
„Takový auto má i Jeff ne?“ Jeff je tátův nejlepší přítel se kterým vystupuje v jeho víceméně one man show. Jeff Dunham je totiž břichomluvec a vystupuje po celých státech se svými loutkami a k jedné z nich mívá pravidelně kytarový doprovod, který mu dělá můj otec.
„Dobrý den.“ Pozdraví má drahá mé rodiče a nervózně se na ně usměje.
„Mami, tati, to je Wiky, moje přítelkyně. Wiky, to jsou moji rodiče.“ Představím rodičům mou lásku.
„Ahoj, já jsem Susan Haner, ale říkej mi Suzy.“ Máma jí podává ruku jako první a hned potom táta. Po cestě se bavíme o turné a o tom co je nového doma, co dělají moji mladší sourozenci a pak se mamča vyptává Wiky na její školu a život, takže já se můžu kochat krásnou krajinou Kalifornie.
Po příjezdu se odebereme do mého pokoje vybalit si věci, s tím, že pak se naobědváme.
V mém pokoji se Wiky rozplývá nad mou sbírkou kytar a trsátek, které mi táta vozil z různých koncertů a vystoupení.
Chvilku mi trvá než najdu to co hledám, ale nakonec se mi podaří vyhrabat ojeté tmavě modré trsátko Jim Dunlop a slavnostně ho předám své drahé.
„To je moje první trsátko. Zacky ho dal Mary, řikal mi to a já si vzpomněl, že ho tu někde taky mám, takže ti ho slavnostně předávám. Sice ho asi nebudeš mít na krku jako ojedinělý případ jako Mary, ale bude u tebe dobře schovaný.“ Zubím se na ní a ona si ho s dojetím vezme.
„Děkuju lásko.“ Řekne přiškrceně, s téměř dětským dojetím až cítím potřebu okamžitě jí obejmout a chránit, což taky udělám, spolu s polibkem. Další věc co vnímám je zvolání „Brácho!“ a cosi malého, ale přecejen těžkého mi skočí do náruče.
„Ahoj Kennie.“ Vítám se se ségrou a okamžitě jí stavím na zem abych jí mohl představit Wiky.
Sotva stihneme vybalit a už nás volá máma na oběd. Jen do doobědváme, mě táta tahá do suterénu, kde máme takové menší nahrávací studio a hlavně zkušebnu. Celá rodina je hudebně založená, ale, že by máma musela ve dne v noci slyšet skřípění kytar se říct nedá. S tátou si dáváme kytarové souboje, což znamená, že vždycky zahraje něco on a já to po něm opakuju a podle toho jak dobře to zopakuju usuzuje jestli se zlepšuju nebo ne. Sice podle hodně lidí hraju „dokonale“, ale kdo na něco hraje, tak ví, že je vždy co se učit, i můj táta, který hraje nějakých třicet let umí tak dvě třetiny toho co elektrická kytara umí.
S tátou si dáváme fight sotva dvacet minut než pro nás přijde máma, že se máme jít věnovat hostovi.
Takže jako správný hostitel provedu hosta po celém domě, nakonec zakotvíme v mém pokoji, kde zamknu a svou vyvolenou okamžitě vezmu do náruče s tím, že jí prostě musím znásilnit, kupodivu se nijak nebrání.
Po sexu se odebereme za rodinou koukat na nějakou komedii a pak rovnou spát, dnešek byl náročný.

Když se druhý den vzbudím ležím v posteli sám, moje nejdražší nikde, takže se potichu přikradu do obýváku, kde ji objevím u počítače, jak si píše evidentně s Mary, protože má na tváři takový ten připitomnělý výraz jako vždy, když si píše se svou sestrou, obejmu jí kolem pasu rukama až se lekne, okno zavře, protože Vangeancovi se už zvedají a jedou na letiště a zalezeme si k mé sestře abychom s ní mohli sledovat pohádky na satelitu.
Jakmile se probudí rodiče, nanosí pod stromeček dárky a my taky. Rodiče mají radost, naštěstí, vždycky si lámu hlavu jakou dobu než něco vymyslím, rodiče nám dají zájezd na Mallorcu s volným termínem, takže se můžeme s Wiky sebrat a odjet kdykoliv a jí řeknou, že její dárek přijde odpoledne. Celou dobu se ze mě snaží vytáhnout co to bude, ale jsem neoblomný.
Po snídaní se jdeme převlíct, a pak jdeme na zahradu, kde táta griluje maso, Wiky celou dobu sedí jako na trní a až když u příjezdovky zastaví modrá Toyota Prius a z ní vyleze tátův dlouholetý přítel Jeff Dunham s celou rodinou. Wiky jen zírá a skoro ani nemůže mluvit, nakonec ze sebe dostane jen „to si děláš prdel?“
„Ne, táta je pozval na boží hod, udělal by to tak jako tak, ale tohle je speciálně tobě k Vánocům a tak přijeli o den dýl.“ Zubím se na ní a vidím, že je radostí bez sebe, že vidí svého oblíbeného komika.
„Ahoj Briane.“ Zdraví Jeff tátu a poté co i táta pozdraví jeho a Paige, jeho ženu se Jeff otočí ke mně.
„Ahoj mládenče, tak tohle je ta tvoje kráska, kvůli který jsi byl ochotný mi zaplatit jako za celé vystoupení?“ usmívá se a prohlíží si Wiky.
„Objednal si u mě Peanuta a Achmeda a řikal, že mi klidně zaplatí tolik co dostávám za celé vystoupení, ale to víš, že jsem to odmítl, připadal bych si jako vydřiduch chtít po synovi svého kamaráda peníze za to, že udělám radost jeho přítelkyni.“ Říká polohlasem směrem k ní.
„Já...nevim co na to říct, moc si toho vážím pane Dunham.“ Snaží se být má milá zdvořilá.
„Ale jakej Dunham, já jsem Jeff.“ Chvíli sedíme a jen tak si povídáme, holky blbnou s naším psem Vendetou až nakonec přiběhne nejmladší Bree s tím aby Peanut mluvil, takže si ho Jeff vezme a začne se sebou rozmlouvat o Vánocích, pak s Achmedem řeší židovskou chanuku, my jsme téměř mrtví smíchy, takže Jeff skončí s tím, že možná budeme pokračovat později.
Na zahradě sedíme až skoro do večera, když pak Jeffovi dcery skoro usínají, se rozhodnou odjet a my s Wiky se rozhodneme pustit si nějakej film, jen co se uvelebíme v posteli v objetí klepe někdo na dveře.
„Kdo je?“
„Briane, tady máma, stav se za mnou prosimtě. Potřebuju s tebou mluvit.“ Ozývá se zpoza dveří.
„No nic, stejně jsem si chtěla dát sprchu, tak jdi za mámou a já na tebe potom počkám tady. Vyberu film.“ Usměje se má drahá a zvedá se z postele, já zatím odejdu za mámou do kuchyně a čekám co má na srdci.
„Mohli bychom si promluvit o Wiky?“ Začne máma mluvit a už to se mi nelíbí.
„Co máš konkrétně na mysli?“ Zeptám se se zdvyženym obočim.
„Nelíbí se mi jak se chová, je tak...přímá, vůbec nemá úctu ke starším, s Jeffem se bavila jako by to byl její kamarád.“
„Protože jí řekl ať se tak chová, ona prostě taková je a mě se to líbí. Nesnášim puťky jako byla Michelle, který trvalo dva roky než ti začla říkat jménem, i když jsi jí to řikala denně.“
„Michelle aspoň věděla co se sluší a patří a byla to alespoň američanka.“
„Takže ti vadí, že je jiný národnosti?“
„Neřikám, že vadí, ale byla bych radši kdybys měl americkou přítelkyni.“
„Wiky je prostě moje přítelkyně a miluju jí, smiř se s tim.“
„ale Michelle...“ snaží se máma zase začít mlít svou.
„s Michelle mi dej pokoj a vůbec, vždyť jsi řikala, že je fajn, tak proč jsi zase takhle obrátila?“
„Není špatná, ale Michelle byla prostě jiná, měla jsem jí radši, byla to skvělá holka, tahle je taková, já nevím jak to říct, prostě jiná. A to, že jí mám ráda je pravda, ale prostě Michelle jsem měla radši.“
„Jo, je jiná, je svá a nechce se ti za každou cenu vlichotit jako Michelle, vždyť ona ti lezla do zadku jak mohla, tos to za ty tři roky nepoznala?“
„Navíc je o tolik mladší. Vždyť její sotva devatenáct, bydlí na druhym konci světa, jste tak odlišní. Jiná země, jiné zvyky. Podle mě by ses měl co nejrychlejc vrátit k Michelle. Ještě pořád by tě zpátky vzala.“
„Co? Tys s ní snad mluvila?“
„Mluvila a co má být? Je to moje kamarádka.“
„Tak mě budeš říkat, že Wiky je pro mě moc mladá a to, že ty bys mohla bejt Michellina matka a přitom tvrdíš, že je to kámoška je normální? Mami sakra, tohle je můj život, já jsem si jí vybral a taky s ní budu ať se ti to líbí nebo ne. A co se týče toho, že je až z druhýho konce světa a jsme odlišní v kulturách, to je mi jedno, pro mě je důležitý to v čem jsme stejní a je toho daleko víc než toho v čem se lišíme.“
„A jak chceš vztah na takovou dálku udržet?“ Uhodí hřebíček na hlavičku, je fakt, že nad tím přemýšlím pořád, ale máme to naplánované.
„Až do března jedeme tour, ona v květnu maturuje, podala si přihlášku na vysokou do Carmelu, Orange Country, San Dieaga a Long Beach. Od března do maturity budu v Čechách, pak se stěhuje sem.“
„Ale...“
„Žádný ale mami. Hele jsi moje matka a miluju tě víc než svojí vlastní, ale ona je moje holka a nedovolím ti abys mě o ní jakkoli připravila. Rozhovor končí.“ Otočím se k ní zády a vydám se na cestu do pokoje, na chvíli se musím zastavit v chodbě abych se uklidnil a aby na mě moje milovaná nic nepoznala. Nechci aby jí trápilo, že je moje matka takováhle.
„Tak jsem tu lásko.“ Usměju se jen co vejdu do dveří, vlezu si k Wiky do postele a po společné dohodě si pustíme film Duplex, ale stejně z toho nic moc nemáme, protože se začneme pošťuchovat, má milá říká, že dneska sex už nechce a mám patnáct minut na to přesvědčit jí o opaku, což se mi samozřejmě povede a po milování si jdeme zakouřit ven. Chvilku kouříme mlčky, ale nakonec se rozhodnu, že jí musím říct co se stalo, zaslouží si to vědět.
„Musim ti něco říct.“ Začnu pomalu.
„Hm?“ Zabručí ona.
„Máma mi řekla, že chce abych se vrátil k Michelle...“ Nač chodit okolo horký kaše.
„Já vím, slyšela jsem vás, omlouvám se zlato, ale zaslechla jsem svoje jméno a nedalo mi to.“ jsem z toho trošku překvapenej, ale na druhou stranu mi to vůbec nevadí.
„Chápu tě, taky bych asi poslouchal.“ Usměju se, aby jí bylo jasný, že se nezlobím.
„No...a tvoje rozhodnutí?“
„Jak moje rozhodnutí?“ Nechápu, kouká tak smutně a bůh ví co se jí honí hlavou.
„Vrátíš se k ní?“
„Lásko, tys asi blbě poslouchala, vždyť jsem řekl, že ne, že chci bejt s tebou a nikdo to nezmění. Důvod proč ti to řikám je, že se obávám, že by moje matka mohla použít různé páky aby nás dala zase dohromady. Nerad to řikám, ale Michelle měla fakt ráda a byla jí určitě sympatičtější než ty. Ona má prostě ráda slečinky jako je Michelle, zato já mám radši holky jako seš ty a nejradši ze všech tebe.“ Zazubím se a přivinu si jí k sobě abych jí mohl dát pusu na čelo.
„Díky miláčku, moc to pro mě znamená.“
„Pro mě moc znamenáš ty, nenechám si tě vzít, pojď jdem spát.“ Chytím jí za ruku, típneme zbytky cigaret a jdeme se k sobě přitulit do postele.

Ráno, hned po probuzení lezu z postele a jdu pro svou milou udělat snídani do postele než se vzbudí, ale celé překvapení mi pokazí, protože jen co je všechno hotový a nesu to do postele, tak se vzbudí a zírá co to dělám.
Během jídla si zapne notebook a kouká na moje starý fotky.
„Co to děláš?“ Divím se
„Koukám se jaks byl krásnej.“
„A teď nejsem?“ Trošku to urazí mou ješitnost.
„Teď seš taky krásnej, ale trochu jinak než dřív.“
„To mi teda vysvětli.“
„Prostě když jsi měl dlouhý vlasy, nosil jsi klobouky, linky sis maloval div ne až na krk, lakoval sis nehty, prostě jsi byl takovej já nevim...metalističtější nebo jak to popsat. Teď seš taky nádhernej, ale bez klobouku to prostě nejseš ty.“ Kouká a čeká na mojí reakci, je fakt, že má pravdu, cítil jsem se tak nejlíp, vlasy nahoru a tenisky, to mě donutila nosit Michelle a i po rozchodu mi to zůstalo.
„A víš, že máš pravdu? Klobouky mi fakt chyběj. Ale mám je v bytě na druhym konci města a nechce se mi tam, takže se najez lásko, oblíkni se a jdeme do města. Dneska tě svezu na motorce já.“
„Ty máš motorku u rodičů?“ Diví se Wiky.
„Momentálně jo, posledně jsem jel k našim asi před půl rokem na motorce, bylo krásně, ale pak se rozpršelo, takže mě táta vezl domů a motorka tu zůstala.“ Vysvětlím jí, po snídani se jdeme oblíct a jedeme do centra.
Vlezeme do New Yorkeru, kde vycítím klobouky a nemýlím se a pak couráme po městě až dojdeme k punk/metal/gothic shopu, kde se mojí drahé okamžitě zalíbí boty značky Demonia, takže jí je koupim, sice se nějakou dobu cuká, nechce abych jí všechno platil, ale nakonec si je koupit nechá ale slíbí mi, že jednoho dne mi to všechno vrátí.
Po nákupu bot dál couráme městem a pozorujeme skateboardisty, při kterých Wiky přemýšlí nahlas, že vždycky chtěla jezdit na prkně, ale nenaučila se to, protože podle sebe moc rychle dospěla, promluvíme si o minulosti a budoucnosti a i když se oba bojíme, že náš vztah neustojíme, nenecháme se jeden o druhého připravit.
„Hele, tak mě napadlo, neumíš náhodou surfovat?“ koukne na mě Wiky, když jdeme kolem moře, kde vidíme surfaře.
„To je vtip? Každej v Kalifornii umí surfovat, snad s vyjímkou Zackyho, ale ten zas skvěle jezdí na skatu, což pro změnu nejde mě.“ Zakaboním se, vždycky se mi ježdění na prkně líbilo, ale asi na to nemám talent.
„Bezva, takže zejtra si dáme hodinu surfu jasný? Chci se to naučit a Zacky mě povinně naučí na skatu, až tu zas budem.“ Plánuje si.
„Beru na vědomí princezno. Hele je půl sedmý, nezajdem na něco do kina? V osm začínaj promítat.“ Popřemýšlím, Wiky souhlasí, takže dojdeme ke kinu a vybereme si nějakej film, ještě předtím dojdeme do hračkářství, kde se mi hrozně líbí obrovská gorila, ale Wiky jí nechce.
Z filmu se nakonec vyklubala neuvěřitelná kravina, zabavili jsme se tím, že mi moje milá jezdila rukou po stehně a já jsem se snažil nevzrušit se.
Po tom hrozném filmu jsme sedli zase na motorku a dojeli domů, kde nám mamka dala na večeři čínu a my jsme se pak odebrali do sprchy, následně do pokoje a při filmu Corpse Bride od Tima Burtona, jsme oba usnuli.

Další den se opět vzbudím dřív než moje princezna a jdu si dát sprchu. Dnes máme na pořadu dne surfování, docela se těším, nevím jak moc mi půjde učení, ale nebyl jsem surfovat už aspoň rok a půl, nebyl na to čas a když byl čas, tak nebyla chuť.
„Dobrý ráno lásko, tak co, připravená na surfování?“ Ptám se Wiky jen co mi vlítne do sprchy a začne si čistit zuby.
„Jistě, teda doufám no...“ Znejistí a ta nejistota jí neuvěřitelně sluší. Po sprše a rychlé snídani si vezmeme prkna, s dovolením Brenta půjčím Wix jeho prkno a letíme k moři, kde zjistím, že vlny jsou tak akorát pro učení.
Do moře vlezeme po pás a tam začnu Wiky vysvětlovat surfování teoreticky, jak má mít nohy, jak vyvažovat a další věci, které se sice snadno říkají, ale hůř dělají. Když to zkouší nejde jí to, respektive na začátečníka to není špatný, ale stejně se koupe každých pět vteřin.
Surfujeme několik hodin, pak si skočíme na oběd a po obědě jdeme opět surfovat, tehdy už to Wiky jde a občas dokáže i sjet nějakou tu vlnu, já si zatím užívám sjíždění menších vlnek a když se objeví nějaká větší s radostí si jí sjedu taky. Navečer se doplazíme domů, vymejeme si z vlasů kvanta soli a jdeme spát. Dnešek byl hodně náročnej.

Den před Silvestrem vrcholí přípravy na naší velkou party a tak už ráno sedáme s Wiky do auta a jedeme do Wal-Martu, kde máme udělat velkej nákup. Celá naše parta pořádá každej rok silvestrovskou party v hale uprostřed města a každý má svůj úkol, který se každý rok točí. Letos na nás vyšel nákup, Zacky s Mary obstarávají muziku, Johnny s Lacey výzdobu, James a Leana musí obstarat dostatek nádobí a servírky a Matt s Valary připraví jídlo.
Ve Wal-Martu máme první zastávku u alkoholu, samozřejmě tam naládujeme pět láhví Absinthu, abychom my dva měli co pít, dalších patnáct láhví Vodky, a další kvanta a kvanta tvrdýho alkoholu, sice na nás budou u kasy asi koukat blbě, ale co, my za to nemůžem. K tomu všemu nakoupíme hromadu koly, spritu, džusů, vody, atd. a jdeme zaplatit, abychom se vzápětí vrátili pro jídlo, což znamená brambůrky, křupky, nachos, salámy, sýry, ovoce, zelenina, prostě tak nějak občerstvení pro všechny, to taky zaplatíme, hodíme do auta a jedem pro sedm padesátilitrových sudů piva, což si myslíme, že by snad mohlo stačit. Předpokládaná návštěvnost je cca. 150-200 lidí.
Všechno dovezeme do haly, kde se sejdeme s Johnnym a Lacey, kteří s nadšením zdobí celou místnost a po chvíli přijedou i Zacky a Mary, kteří pouští všechny CD, které namixovali a vypálili. Je to výtah podle nich nejlepších songů a popravdě to zní opravdu dobře.
Navečer přijedou i Jimmy a Leana, nanosí dovnitř kvanta nádobí a ukážou nám servírky, které tu budou a nakonec se všichni z haly dostaneme až v půl jednácté večer, protože Wiky trvala na tom, že Johnnymu a Lacey pomůže s výzdobou.

Jelikož i následující, silvestrovské, ráno vstanu dřív než má drahá polovička a brutálně se nudím, sjedu si do města pro silvestrovské brýle ve tvaru číslic 2010 a silvestrovský klobouček, půjčím si bráchovi kraťasy, které měl někdy na nějakou party ve stylu gayů či co, prostě z nich leze zadek a na zadku mají nápis I'M SO SEXY a na hrudník si napíšu Elvis's Not Dead a bouchnutím dveří Wiky probudím, jakmile mě vidí je v jejích očích znát děs a hrůza.
„Proboha, co se ti to stalo?“ Zírá na mě a snaží se nesmát.
„Zkouším si v čem půjdu na Silvestra.“ Řeknu jí vážně, ale pak se začnu smát.
„Dělám si srandu, jen jsem se ráno nudil, koukat na tebe jak spíš je sice sladký a baví mě to, ale po chvíli mě začli bolet záda.“ Vysvětlím jí, nemusí vědět, že se po ránu nudím. Poté co ze sebe udělám opět normálního chlapa si vezmeme prkna, protože máme ještě moře času a jdeme opět surfovat. Wiky už to celkem jde, jako rodilá Kaliforňanka to sice nevypadá, ale jako pokročilejší surfařka jo.
Kolem třetí odpoledne se rozhodneme, že je na čase jít se připravovat abychom byli v hale včas, což znamená v 7 večer. Doma stojím notnou chvíli u skříně a přemýšlím co na sebe. Ano, pečuju o sebe asi až moc, ale to je prostě deformace z povolání, musíme všichni pořád vypadat ucházejícně, neustále se s náma někdo fotí a tak nemůžeme chodit každý den ve stejném oblečení.
„V čem půjdeš ty?“ Ptám se nakonec Wiky.
„Nevim proč?“ Pokrčí nerozhodně rameny a přehrabuje se ve svém kufru narvaném oblečením.
„Že bych si vzal něco abychom k sobě ladili, já vůbec nevim co na sebe.“ Zoufám si. Wiky ke mně přistoupí zezadu a obejme mě kolem pasu, chvilku kouká do skříně a pak po mně hodí fialové tričko, černé roztrhané kalhoty, černý klobouk, fialový pásek a sama se oblékne do fialového tílka vlastní výroby, černé sukně a síťovaných silonek. Mezitím se odeberu do koupelny nalíčit se, někomu to možná připadá gayský, ale já jsem zvyklej si dělat černý linky a protáhnu si je, jako jsem je nosil před pár lety, když přijde do koupelny Wiky vytřeští oči a je na ní vidět, že se jí líbím.
„Tak...jak vypadám?“
„Lásko, teď vypadáš nejlíp co jsem tě kdy viděla, asi si sebou vezmu pouta abys mi nikam neutekl.“ Usměje se a vrazí mi pusu, samozřejmě nejsem proti, takže si pouta nakonec opravdu přidá k sukni a v sedm voláme taxi, které nás doveze až před halu, kde už party začala. Wiky mě odešle pro pití a sama jde najít Vengeancovi. U baru neomylně najdu Jimmyho s Leanou, kde vášnivě debatují o její poslední práci. Leana je pornoherečka, většině kluků by to asi vadilo, ale Jimmy je jinej, je jedinečnej, znám ho už od střední školy a vím, že svojí přítelkyni bezmezně věří a ví, že práce je jen práce a, že opravdové milování si užívá jen s ním. Akorát teda máme všichni přísně zakázáno dívat se na videa, kde hraje Leana Silver.
„...no a pak tam má přijít Randy jako Luke Skywalker a začneme tam šukat. Dokážeš si to představit? Hraju hlavní roli.“ Víská Lea a já se v duchu musím usmát, představa, že by mi moje láska vyprávěla jakej jí čeká v práci sex se mi moc nelíbí, ale Jimmy její radost sdílí.
„Skvělí, už se těšim až to uvidim zlato.“ Usmívá se jako sluníčko a drží jí přitom za ruku.
„Ahoj, slyšim dobře, že Lea hraje princeznu Leyu?“
„Jo, slyšíš, skvělý, že jo.“ Zubí se Lea i na mě, takže jí samozřejmě pogratuluju a přitom objednám dvě piva pro mě a Wiky, která dorazí vzápětí a samozřejmě se s Revem i Leou pozdraví objetím a pusou na tvář. I když se viděli včera poprvé holky si okamžitě padly do oka a staly se z nich skvělý kamarádky, s Jimmym si porozuměla už při našem prvním setkání. Jen co se s Lee přivítají, odtáhne ji Jimmyho partnerka stranou a něco spolu chvíli řeší, mě se zatím Jimmy optá jak nám to klape a po mojí odpovědi s úsměvem řekne, že je rád, že je to skvělý a, že je vidět, že se milujeme. Po krátkém holčičím rozhovoru se sebereme a jdeme čekat na rodiče ke vchodu, ale nedočkáme se jen rodičů, v zástupu za mojí mámou jde totiž Michelle.
„No to si snad dělá srandu, jak tohle mohla udělat.“ Řikám, spíš pro sebe a kroutím hlavou. Přijde mi to jako zlý sen. Když k nám rodiče dojdou, máma si přisadí.
„Koukni koho jsme přivedli.“ Říká mi s úsměvem a ukazuje na Michelle.
„Ahoj Briane, dlouho jsme se neviděli.“ Zazubí se falešně a hrne se ke mně aby mi mohla dát pusu na tvář.
„To ne a nijak mi to nevadilo. Michelle, dovol abych ti představil svojí přítelkyni“ chytnu Wix za ruku a přitáhnu ji k sobě, „Michelle, to je Veronika, moje přítelkyně z České Republiky, Wiky, to je Michelle americká módní návrhářka.“ Představím je a počkám až si podají ruce.
„Lásko, pojď na panáka.“ Mrknu na Wiky a odtáhnu si jí k baru, Michelle nechám být a všímám si jen svojí krásky. Jakmile dorazí fanynky mám na ruce pouta a chodím všude se svou vyvolenou.
Střídavě si povídáme se známými a popíjíme a ač nerad, neustále se dívám po Michelle, ani ne tak kvůli ní jako spíš kvůli tomu abych věděl jestli neleje do hlavy kraviny mým známým. Znám jí dost dlouho a dobře na to abych věděl jaká je to zákeřná mrcha, bůh ví co je schopná jim napovídat.
O půlnoci si bouchneme šampus a stále ještě spoutáni obcházíme kamarády na dosah a olíbáváme se na tváře, po půlnoci mi Wiky oznámí, že jde na vzduch a mě k tomu nepotřebuje, takže se odpoutáme a já jdu k baru aby žádnou ženskou nenapadlo za mnou chodit. Tam sedí Jimmy, před sebou z půlky vypitýho decáka whiskey a trvá na tom, že si musíme pořádně připít a bez jakéhokoli mého souhlasu mi objedná půl decovku absinthu, kterou do sebe musím kopnout na ex. Absinth je moje druhá láska, ale půl deci na ex opravdu není žádná lahoda. Musim se na to posadit a jakmile se zvednu cítím se dost opitě, v tu chvíli ke mně kdosi přijde a vede mě na parket, já v domění, že je to Wiky s ní tančím a povídáme si, nakonec si mě přitáhne a políbí, tančíme ještě dalších několik písniček, než se pořádně zadívám na osobu před sebou a zjistím, že to není Wiky, ale Michelle. Okamžitě jí seřvu, co to dělá a ať táhne k čertu, že pokud doteď nepochopila, že už jí nechci, tak jí to řikám otevřeně a odejdu, Wiky najdu u baru, úplně na šrot a snažím se jí vysvětlit co se stalo, nechce mě poslouchat a jen po mě ječí, že jsem idiot a, že jsem všechno pokazil a bůh ví co všechno, mezi nadávkama ztrácím přehled a jen se snažím ji nějak uklidnit, alespoň natolik aby mě poslouchala, ale poté co na mě zaječí ať jdu do prdele a jde si sednout pryč, to vzdám. Bohužel jsem rapl, takže během pár vteřin stihnu roztřískat několik půllitrů a dalších kousků skla a nakonec se otočím a jdu se opít ještě víc. Nic moc dalšího nevím.

Ráno se proberu s odpornou kocovinou v nemocnici a zírám co se děje, takže si zavolám sestřičku.
Přijde mladá zrzka, která okamžitě jak mě vidí zrudne.
„Dobrý den pane Gatesi, teda Haner, máte tu návštěvu, můžu je sem pustit?“ Ptá se, zřejmě fanynka.
„Jo, určitě, kdo to je?“
„The Rev a jeho přítelkyně. A promiňte, ale mohla bych vás poprosit o podpis?“ Zeptá se skromně a v ruce žmoulá výstřižek z nějakého časopisu, samozřejmě se jí podepíšu a všimnu si, že už tam má i podpis od Jimmyho. Jakmile odejde do dveří vstoupí dvoumetrová postava v černém a za ním menší světlovlasá slečna.
„Čau brácho, cos to do háje vyváděl, víš co nám dalo práce tě sem dostat?“ Směje se Jimmy a vypadá spokojeně, že jsem vzhůru.
„Jsi hovado, Gatesi, takhle bláznit a kvůli ženský. Já vim, že je skvělá, ale furt je to jen ženská.“ Kroutí hlavou Lea a sedá si vedle mojí postele na židli. Jimmy z kapsy kalhot vytahuje placatku ve které je nepochybně Absinth. U nás skutečně platí čím ses zkazil, tím se naprav, takže si pořádně loknu a během toho si všimu, že mám na pravé ruce malíček a prsteníček v sádře. Když Jimmy a Lea vidí jak na svojí ruku zírám, nejspíš se v myšlenkách dohodnou, že mi vysvětlí co se stalo, prý jsem byl tak opilej a naštvanej, že jsem skoro rukou prorazil zeď, akorát teda tenhle souboj prohrála moje ruka a mám zlomený prsty. Potom co viděli, že mám ruku v háji mě Jimmy s Leou naložili do taxíku a odvezli do nemocnice, kde si mě spolu se zlomeninou nechali kvůli lehké otravě alkoholem. Jimmy s Leou po chvíli odejdou a kolem oběda za mnou přijdou rodiče, máma po mně háže soucitný pohledy, ale zároveň tak nějak nadšený, že bychom se podle ní mohli k sobě s Michelle vrátit. Blázen. A jen co odejdou rodiče, přijde další návštěva. Zacky, Mary a Wiky. Skoro se jí ani nedokážu podívat do očí jak se za sebe stydím. Zacky se diví, že jsem si dokázal přivodit otravu chlastem a spolu s Mary se po chvilce konverzace zvednou a odejdou pro kafe.
„Promiň...“ Promluvím po asi minutě, která mi připradá jako několik hodin, ticha.
„Já nevim.“ Odpoví mi Wiky a zírá na zem.
„Co nevíš?“ Opáčím.
„Jestli ti to prominu.“ Pokrčí rameny a zírá mi do očí. Chytím jí za ruku, neodtáhne se, což je dobré znamení, ale ani mi stisk neopětuje.
„Miluju tě, navždycky lásko.“ Pošeptám do ticha.
„Taky tě miluju, ale musim si rozmyslet co dál, na jednu stranu beru vpotaz to, žes byl spitej, ale na druhou stranu...Mary řikala, že vedle měs vypadal střízlivej, takže to asi nebylo až tak, že bys nevěděl, že nelíbáš mě, ale jí.“ Mluví potichu a v jejích očích vidím slzy.
„Musim si promyslet co a jak, kdy tě pustí?“ Ptá se.
„Dneska večer, prej tak kolem osmý.“
„Fajn, tak já pojedu k vám, sbalím si věci, najdu si nějaký letadlo a poletím domů. Dáš mi číslo účtu? Pošlu ti tam peníze za ty boty.“
„Nic nechci, nech si je.“ Usměju se na ní, kdyby mi mělo záležet na botách, co bych byl za člověka. Ale Wiky na tom trvá a tak se nakonec domluvíme, že mi peníze pošle, nevim co bych dělal s takovýma botama, protože vyhrožuje, že jinak mi je nechá doma. Ještě mi dá pusu, prý je to možná naposledy a od té doby co se za ní zavřou dveře nemyslím na nic jiného než na včerejšek a co bych tak mohl dělat. Dobrou hodinu a půl sesmoluji dohromady SMSku tak aby v ní nebylo moc sebevýčitek, moc přemlouvání a smutku, až nakonec vymyslím tohle: Ahoj princezno, vim, že jsem to posral a mrzí mě to daleko víc než si vůbec umíš představit, nejradši bych si omlátil hlavu o zeď a nakopal se do koulí, ale to bohužel nedokážu. Chci ti jen říct, že pevně doufám, že se rozhodneš správně a to tak, že mi dáš ještě jednu šanci. Slibuju, že se už nic podobnýho nestane. Nikdy jsem si nebyl ničím tak jistej jako teď tim, že my k sobě patříme. Dej mi prosím vědět co nejdřív jak ses rozhodla, každopádně i kdybys řekla, že se mnou bejt nechceš počítej s tím, že se tě bez boje nevzdám. Miluju tě ďáblíku můj nejsladší. Tvůj Brian.
Když mě večer pustí z nemocnice domů zjistím, že doma po Wiky nezůstal ani kartáček na zuby, jediné co můžu dělat a taky dělám je, že ležím v posteli, nasávám její vůni z peřin a brečím jako malý dítě. Říká se, že chlapy nebrečí, ale v téhle situaci ani nejde nic jiného dělat, než bulet, nadávat si a kouřit jednu za druhou. Ani nevím kdy usnu.

Druhý den je prakticky stejný, nedokážu se na nic soustředit a tak nakonec sednu ke stolu a začnu psát text, ze kterého stejně vím, že nic nebude, ale potřebuju se nějak odreagovat. Každou chvíli se dívám na hodiny a kontroluju telefon, vím, že Wiky s Mary odlítají v sedm večer, hodinu po nás, nakonec si jdu sbalit všechny věci a jedu na letiště, kde mě odchytí Matt s Val s tím, že Wix a Mary už odešly a ve mně prakticky zhasne i poslední naděje, že bych ji mohl naposledy vidět...

THE END