Kalcit aneb Kdyby kameny mohly plakat

Kalcit aneb Kdyby kameny mohly plakat

Anotace: Dneska jsme ve škole v rámci projektu zpracovávali různé minerály. O jednom konkrétním jsme měli něco napsat, třeba povídku, a jestli se mi to povedlo? To nechám na vás, budu ráda za komentáře :)

 

Byl jednou jeden kámen. A nebyl to ledajaký kámen. Byl jsem to já. Sám velký Kalcit I. osobně. Víte, neměl jsem to lehké. Když mě horníci našli, nelíbil jsem se jim. Moje hnědo- pískovo - žlutá barva asi nebyla v té době in. Ale přesto si mě jeden horník vzal domů, aby si mě vystavil na poličku.

„Ahóóój, já jsem Opál,“ přitočil se ke mě hned jeden z kamenů, kteří také obývali poličku.

„Těší mě, Korund jméno mé,“ představil se další z kamenů.

„A co ty, ty novej? Jak se jmenuješ?“ přilétla ke mně otázka. Uvědomil jsem si, že vlastně ani neznám své jméno.

„Já… já nevím,“ přiznal jsem. Kdybych mohl zčervenat, tak mám barvu vlčích máků.

„A to jako nemáš jméno? Co seš zač?“ drcl do mě nedůvěřivě další kámen.

„Nech ho, Bauxite, vždyť spadne,“ snažil se ho mírnit Opál. Bauxit znechuceně prskl.

„Kdo ví, co je zač! Ani jméno nemá, já vám řikám, nevěřte mu!“ začal Bauxit nabádat i ostatní. Posmutněl jsem. Už dole v dole se mi ostatní kameny smály, že neznám své jméno. A ani tady mi nedají pokoj. Otočil jsem se k oknu. Nebe se zrovna oblékalo do romantického saténu z červené, oranžové, růžové a žluté barvy. Slunce líbalo panorama hor a chystalo se jít spát. Zavřel jsem oči. A poprvé v životě litoval, že kameny nemohou plakat.

    Chování ostatních kamenů se nelepšilo. Celé dny i noci jsem prokameněl zády k nim a díval se do zdi. Přátelské domlouvání pár sympatických kamenů nepomáhalo, a ze mě se pomalu stával šutr. Obyčejný šutr bez emocí.

    Všechno to vyvrcholilo jednoho horkého odpoledne, kdy si mě Bauxit opět dobíral.

„Kamenče, máš ty vůbec nějaký city?“

„Samozřejmě, že má! Ale má je zakalený!“

„To je ono, mladej! Budeš kalcit! Jako kal-cit, chápeš?“ vykřikl triumfálně opál.

„Kalcit,“ vydechl jsem. Mou kamennou tvář ozdobil úsměv. Kdyby kameny mohly plakat, plakat bych. Dojetím. 

Autor Elisa K., 10.06.2014
Přečteno 381x
Tipy 16
Poslední tipující: Minna Seayard, Robin Marnolli, Sýkorka07, Isquieasuus, Amonasr, Pamína, Aiury, Hesiona-Essylt, Rozina, ...
ikonkaKomentáře (13)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ahoj, moc se mi to líbilo. Hlavně "dole v dole". Pobavilo mě to.

09.04.2016 19:58:55 | Minna Seayard

Děkuju.

09.04.2016 20:00:37 | Elisa K.

Moc dobrý text. Pobavilo mne to.

14.06.2014 19:52:14 | lada34

To jsem ráda, děkuji moc :)

14.06.2014 19:53:30 | Elisa K.

suprovej textík:-)
Bavil jsem se.
Připomnělo mi to jedno video, který sice není o kamenech, ale ty pocity (někerý) tam sou...
RM.

10.06.2014 23:44:24 | Robin Marnolli

Děkuji moc, to jsem ráda :) A to video... Nepamatuješ si, co to bylo?

11.06.2014 14:49:45 | Elisa K.

Asi to ouplně nesouví, jen se mi to vybavilo při čtení... zkusíl pohledat
RM.

11.06.2014 18:14:23 | Robin Marnolli

Ta se ti povedla Eliško. Já mám kameny ráda, i ty u kterých neznám jméno, pak jim dávám vlastní. Třeba králičí hlava, pirátovo srdce, buchykřup atd., takže u mě žádný nezšutrovatí. Horší ale je, když člověk narazí na pořádný balvan mezi lidmi. Tomu už ani poetické jméno nepomůže. ST a zdravím :O)

10.06.2014 18:33:09 | Tichá meluzína

Také zdravím a děkuji, Meluzínko :)

10.06.2014 18:34:21 | Elisa K.

Píšeš skvostně ;) Moc se mi to líbilo :)

10.06.2014 17:37:33 | Aiury

Díky moc! :) Jsem moc ráda, že se Ti to líbilo :)

10.06.2014 17:39:16 | Elisa K.

Jéje, to se mi moc líbilo, pěkně se mi četlo :)
To "dole v dole" a "prokameněl" nejvíc :)

10.06.2014 17:36:24 | Hesiona-Essylt

Děkuji moc :) A já jsem si říkala, jestli to "dole v dole" nebude působit ohraně a to "prokameněl" zase hloupě :) Tak moc díky :)

10.06.2014 17:38:02 | Elisa K.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí