Inspirováno obrázkem

Anotace: Slunce pomalu zapadá do červánků, světla domů tvoří ve tmě blyštivý diadém. Nad krajem se tyčí staletá borovice, v jejíchž větvích se skrývá útulný pokojíček. K návštěvě koruny stromu zve točité schodiště, osvětlené zlatavou září luceren. Tolik obrázek...

Po výborné večeři míříme domů. Už zdálky nás vítá malý, útulný domeček. Cesta k němu se klikatí. Namáhavý výstup je však jen malá oběť za nádherný výhled, který tenhle dům na kopci skýtá. Vcházíme do vyhřáté místnosti a sotva za námi klapnou dveře, touha v nás, dosud potlačovaná, se dere na povrch.
Strháváš mne do své náruče a Tvá ústa, žádostivá polibků, nalézají u mne více než ochotnou odezvu. Cestou do koupelny, mezi polibky, se chvatně zbavujeme přebytečných svršků. Sotva se za námi zavřou dveře sprchového koutu, už nás smáčí proud příjemně teplé vody. Nenechavé ruce kloužou, pod záminkou mytí, po celém těle umocňujíc touhu, která v nás narůstá. Už nám nestačí jen polibky a doteky…jeden z Tvých neposedných prstíků našel skulinku a jal se ji důkladně prozkoumávat. Jak se zkoumání stává neodbytnějším, mé tělo se přizpůsobuje rytmu….a prstík je nahrazen nedočkavým údem…
V jednu chvíli však zakolísáš, já se vysmekávám z Tvého objetí a se smíchem Ti utíkám do vedlejšího pokoje. Cestou se balím do vyhřáté osušky, která čeká na topení. Zavrtávám se pod deku a při tom sleduji, jak vbíháš za mnou do místnosti. Mokrý, nahý, krásný…..jen na chvilku se otočíš, to abys přihodil polínko do praskajícího krbu…a už nadzvedáváš přikrývku, aby ses zas dostal ke mně blíž. Během okamžiku se osuška obloukem snáší k zemi. Její teplo je nahrazeno teplem Tvého těla. Tiskneš se ke mně blíž, levá noha si hledá místo mezi mými, na stehně cítím Tvůj nedočkavý úd. Začínám jej lehounce hladit, zatímco jazykem laskáš má ňadra a neposedný prstík levé ruky opět hledá tu teplou mokrou skulinku, kterou byl nucen opustit ve sprše. Odezva na sebe nenechá dlouho čekat…snažím se Ti oplácet všechnu tu krásu, kterou cítím, zprvu pomalými, později však naléhavějšími pohyby laskám Tvůj penis. Zhoupneš se nade mne a pomalu, lehce, zasunuješ svůj úd úzkou brankou rozkoše, kterou předtím pilně zkoumaly neposedné prstíky. Nejen z mých, ale i z Tvých úst uniká slastný povzdech úlevy mísící se s radostí. Pomalu, se zdánlivou leností, se začínáš ve mně pohybovat a já se Tvým pohybům přizpůsobuji. Opíráš si jednu mou nohu o své rameno a pronikáš tak hlouběji do mého těla. Dlaněmi svíráš můj zadeček a přitom se rytmicky pohybuješ. V tom se Ti tváří mihne lehký, poťouchlý úsměv a přidržujíc mě pevně, přetočíš nás tak, že se ocitám nad Tebou. Teď jsou to má ústa, která teď mohou prozkoumávat každičký centimetr Tvého těla, zatímco pánví zlehounka kroužím na Tvém mužství. Tvé ruce se pomalu přestávají zabývat jen mým zadečkem, přesouvají se dopředu a laskají ňadra i nejcitlivější místečko mého těla. Tempo i dech se zrychlují, začínám se třást, šeptám Tvé jméno, slova se mísí se vzdechy slasti. Ve stavu naprostého a nádherně příjemného vyčerpání Ti ležím na prsou, vnímám Tvé ruce, Tvá ústa i Tvé pohyby, kterými ve mně i Ty dosahuješ vrcholu, i ten zvuk úlevy a radosti vycházející z Tvých rtů…
Ležím stulená do klubíčka, zády se opírám o Tvou hruď a velkým francouzským oknem pozoruji střídavě světýlka z ulic a domů v údolí a hvězdy na obloze. Šeptáš mi do vlasů, chvílemi mě líbáš na krku, hladíš mne…Tep se klidní, místností se line tichá melodie Panovy flétny, kterou jsme předtím vůbec nevnímali, smíšená s praskáním dřeva v krbu. Místo jednoho polibku na krk mě jemně kousneš. Zavrtím se, otočím a nabídnu Ti svá ústa.
V tom nás vyruší rána a po ní další a další. Vyběhneme na balkón a skryti pod pláštěm tmy a samoty sledujeme nádherný ohňostroj. Opírám se o Tebe, sleduji úchvatnou podívanou a do mého podvědomí se vkrádá jiskérka naděje, že dnešní večer pro nás ještě zdaleka nekončí…