Měli jsme si spolu víc promluvit (5.)
Měli jsme si spolu víc promluvit (5.)
Anotace: LÁSKA
Sbírka: Měli jsme si spolu víc promluvit
Byla příliš krásná. Možná až zbytečně. Seděla pod jasmínem a bílé plátky květů jí padaly do vlasů. Dokonce i příroda ji zkrášlovala, což mně připadalo už přehnané.
Nevěděl jsem kam s očima a raději jsem zrychlil krok. „Co nejrychleji kolem ní proklouznu,“ říkal jsem si.
„Ty mě nepoznáváš?“ ozvala se za mými zády.
Ač nerad, otočil jsem se. „To bylo na mě?“
„Hele, nedělej se. Štěstí jsi poznal hned, s Radostí i Samotou jsi taky mluvil, dokonce i Smrti jsi cigaretku připálil… a se mnou neprohodíš ani slovo?“ řekla mile a sundala si z vlasů pár bílých květů.
V krku mám knedlík a začínám rudnout. Co tady blbnu? Vždyť mám ženu a tři děti. Nemám o sobě přehnaně dobré mínění, a proto se o sebe bojím. Co když podlehnu? Mohl by se mně někdo divit, sakra?
„Tak už si vedle mě sedni, zbabělče,“ pokynula rukou.
Rozhlídl jsem se na všechny strany, jestli nejde někdo známý… sedl jsem si k ní do trávy. „Čekáš tu na mne, anebo je to náhoda, Lásko?“ nervózně jsem se zeptal.
„Hlavně se uklidni, celý se třeseš,“ usmála se. "Ani Smrti ses tak nebál.“
„Mám ženu a děti.“
„No a?“
„Jak to, no a? Mám je rád! Nechci kvůli tobě o ně přijít…“
„Copak koušu?“ pohladila mě Láska po tváři. Rozlilo se ve mně teplo, rozum mi měkne, a tam dole… naopak… „Hlavně už na mě nesahej. Mám klidný a spokojený život. Nekaž mi to, prosím tě.“
Láska se mi zadívala hlouběji do očí. „Ale, ale…“ zavrtěla nevěřícně hlavou, „když máš svou rodinu tolik rád, tak čeho se bojíš?“
„Čeho? No přece tebe! Sice díky tobě vznikla spousta manželství, ale stejný počet jsi taky dokázala rozbít. A kdyby jen to! Neberou si lidi kvůli TOBĚ život? Mladí i staří? Hodně lidí myslí JEN na tebe, kvůli tobě za sebou pálí mosty… Asi tě baví brát lidem zdravý rozum, co?“
Celou dobu na mě s pobavením koukala. „Takže JÁ se ti už nelíbím?“
Vstal jsem a oprašuju si zadek od trávy. „Líbíš se mi strašně moc, Lásko. A proto jsi tak nebezpečná potvora.“
Také vstala, vzala mě za ruce. „Možná bychom si spolu měli víc promluvit. Nejsem tak hrozná, jak říkáš. Sám to dobře víš, jenom si to nechceš přiznat.“
„Nezlob se, musím už domů,“ lžu. „Vlastně ne, neřekl jsem to přesně – já CHCI domů.“
Nezdržovala mě. I Láska má svoji hrdost.
Vyšel jsem z parku a za prvním rohem mi v hlavě naskočila dotěrná myšlenka: „NEMĚL BYCH SE PŘECI JEN VRÁTIT???“
Komentáře (31)
Komentujících (19)
Doporučit
Tisk30.05.2010 16:18:00 Iv
Jednu lásku máš doma a většinou je krásnější,než ta pod jasmínem.Jen na to přijít,to chvíli trvá :-)
25.07.2008 12:00:00 Andělská holka
Musím přiznat, že mě to dostalo. Skvěle napsaný a ten vynikající nápad!
14.07.2008 14:28:00 Klíček
Krásné a výstižné. Každý den potkáváme sladké pokušení a je jen na nás jak vzácný dar máme na druhé misce vah rozhodování.
12.06.2008 22:05:00 Popelka
no kdo uteče ten vyhraje.... hihi
ale krásně jsi lásku popsal... skoro jako bys mluvil o mě :-)
12.06.2008 19:02:00 Popelka
Moc hezké...
obvykle jí člověk potká v tu nejméně vhodnou dobu
a žel často obrátí život naruby.
Tak příště až o ní zakopneš, žádné diskutování a rovnou nohy na ramena... :-)
12.06.2008 16:46:00 uživatel smazán
Raději se už zpátky neohlížej ;-)
10.06.2008 07:47:00 Romana Šamanka Ladyloba
Aťane myslela som to tak, že měl si pokušení, ale vrátil si se k žene a děťom ... to ostané třeba někdy příště .. jak se zdá moje slova byla nepochopena ...
09.06.2008 22:48:00 Aťan
Teda Milane... jestli to byl převlečenej chlap... Když já jsem se styděl mu (ji) tam kontrolně sáhnout. :-(
09.06.2008 20:04:00 Žqáry
Zvláštní, kouzelné:-). Kolikrát za život Ji máš šanci potkat? Tu PRAVOU, nesobeckou, neprodejnou...
09.06.2008 14:35:00 Aťan
...dík :-) Dám jí přečíst komenty, třeba budu mít dnes teplou večeři. :-) (chlebovou polívku s chlebem)
09.06.2008 14:31:00 Jiparo
.. Aťane nádhera...
.. a po přečtení velmi zajímavé diskuze si dovolím také jednu větičku - Pokud by ses vrátil, bylo by to určitě k té Tvojí Lásce! :) ;-)
09.06.2008 13:41:00 uživatel smazán
Hezký!
09.06.2008 08:51:00 Aťan
Laduš, ber to jen jako opoziční polemiku, žádná hádka, jo?
1. Zkoušku z lásky skládáme každý den, ať chceme nebo ne. Nemyslím jen pohlavní záležitosti.
2. Oděluješ od sebe lásku a člověka. Proč? Podle mne láska nás denodenně zkouší v maličkostech. Nemusím denně klečet na kolenou s kytkou, někdy stačí pohled, nebo dobrovolně utřít prach...
3. Láska sice je, ale ne u všech a nemusí být pořád. To je můj odlišný pohled.
4. Jak jsi přišla na to, že jsem se vrátil? Napsal jsem otevřený konec. Doufám, že bych se nevrátil, mám pro to své důvody.
09.06.2008 08:10:00 Romana Šamanka Ladyloba
a co když skoušku nesložím ... to pak již nemám nárok na Lásku ?
Podle mne Láska nás nezkouší, to my si vymýšlíme pravidla a zkoušky - chceme lásku dokazovat - co z lásky ano a co je projev "nelásky" ..
Láska prostě je ...
a myslím, že je s nami pořád ...
a stejně líbi se mi, že si se vrátil,
protože si to tak chtěl ...
09.06.2008 07:27:00 Aťan
Děkuju vám za účast. :-) Taky si jako Lorraine myslím, že Láska má víc podob a občas si nás přezkouší.
08.06.2008 21:56:00 Lorraine
A co když to byla zrovna ta láska, kterou Aťan tak obhajoval. Třeba se chtěla přesvědčit, jak pevné má kořeny...pokud ano, tak mohla být spokojená...obstála :-))
