V případě potřeby křič

V případě potřeby křič

Anotace: Moje historicky první středoškolská slohovka na téma "Jak jsem se polekala" :o)

 

Začalo to, pokud si dobře pamatuji, před pěti lety. Učitelé nás tehdy varovali, že se městem potlouká úchyl. Nechybělo ani varování, abychom nikde nechodili sami a byli minimálně ve dvojících. S kamarádkami tehdy nebyl problém, na oběd jsme chodily společně a i cestu domů jsme měly asi do poloviny stejnou.

     Jednou, když jsme si právě v té polovině cesty řekly „ahoj“ a já se vydala cestou necestou, za sedmero hory a sedmero řeky k mému domovu, který je mým domovem dodnes, jsem za sebou uslyšela zrychlené kroky. Už jsem si v duchu malovala obrázek nechutného, upoceného, opilého, alkoholem a cigaretami smrdícího chlapa, jak mi zacpe pusu, odtáhne někam do křoví a tam mě v lepším případě „jen“ znásilní, v horším případě znásilní a zabije.

    Když mi na rameno dopadla ruka, fantazie zapracovala a já zařvala tak, že by okenní tabulky pro samé leknutí dostaly infarkt a najisto popraskaly.

  „Uklidni se! To jsem já!“ uslyšela jsem známý, nutno podotknout dívčí hlas. Z nechutného zpoceného opilce se dvěma promile v krvi a cigaretovým parfémem značky „Smoker 5“ se vyklubala má kamarádka Jana.

    „Jani, tys mě tak vyděsila!“ neodpustila jsem si, zatímco krev mi v žilách stále pořádala závody, které by se daly srovnat s Velkou pardubickou.

„Jdeš domů?“ zeptala se Jana s omluvným úsměvem a odhrnovala si z očí dlouhé hnědé vlasy, které se jí během sprintu za mnou uvolnily u ohonu.

„Jo, jdu,“ potvrdila jsem její domněnku a další kousek cesty jsem absolvovala po jejím boku. Postupem času jsme se tomu zasmály, ale ten den mi do smíchu vážně, ale vážně nebylo. 

Autor Elisa K., 21.10.2014
Přečteno 409x
Tipy 8
Poslední tipující: Amonasr, lada34, AndreaM, enigman, jitka.svobodova
ikonkaKomentáře (11)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ahoj Eli, název tvé povídky mi připomněl taky jednu takovou "radu do života"... prý že: "kdyby tě náhodou někdo přepadl, až pojedeš na kole, a chtěl tě znásilnit, tak křič "Hurá!". To jsou ale dobráci, co? :D

22.10.2014 17:48:04 | AndreaM

:)) Upřímně, ve mně by se tehdy krve nedořezal, měla jsem bujnou fantazii už jako malá, takže jsem byla strašně ráda, že to byla jen kamarádka... :)

22.10.2014 17:53:20 | Elisa K.

To věřím, fantazie, ta nám někdy vyvádí věci :)

22.10.2014 19:13:26 | AndreaM

Jo mají smoking a kravatu a někdy taky voní jako holky. To jsou ti nejhorší, protože tě v začátku přesvědčí, že jsou úplně normální, aby ti následně dali najevo, že jsou. Ale úchylové. :O)

22.10.2014 06:50:53 | Tichá meluzína

Tsss :o)

22.10.2014 17:29:27 | Elisa K.

pozor úchylové maj většinou smokink a kravatu...

22.10.2014 00:39:44 | enigman

Brrr, přejel mi mráz po zádech...

22.10.2014 17:29:05 | Elisa K.

ještě jedna drobná rada...jistá moudrá žena kdysi pravila ,,než si začneš něco s mužem tak ho opij,,...když bude hrubián bude takový i potom...což platí i obráceně...střízlivost je jen chatrná maska...

23.10.2014 23:15:52 | enigman

...néjni špatný, ale...za sedmero (kdovíčeho) se u tvého díla (pokud to néjni čistokrevná pohádka) se absolutně... ale absotutně nehodí...
RM.

21.10.2014 23:14:00 | Robin Marnolli

Abych byla upřímná, hodně, hodně jsem váhala, jestli to sem dám, samotné mi to téma nesedlo...

22.10.2014 17:28:45 | Elisa K.

no jo, chápu...někdy se to téma nabízí, vzhledem k některým případům i u nás.
Ale tohle by se nejspíše hodilo do např. detektivní povídky...i když pokud je to za života, tak taky, jen bych to psal trochu vážněji...

23.10.2014 00:06:14 | Robin Marnolli

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí