Tulák

Odešel před lety z domova, utíkal před svým životem, skrýval se před svou minulostí. Chtěl zapomenout na své chyby, kterými ublížil jiným. Toulal se několik let po světě, poznával jiné kraje, jiné zvyky, ale i když se moc snažil, zapomenout na domov jednoduše nedovedl.

Postává teď docela sám ve sněhové vánici na prahu domoviny v hluboké noci. Podobný snímek z filmu, který se opakuje jako před lety, kdy se naposledy pozastavil a poté zmizel v oparu ranní mlhy.  Přimhuřuje oči před náletem studivých vloček a přemítá v hlavě nová rozhodnutí, když v tom mu nohy těžknou pod sílou nejistoty. Srdce nedoléčilo staré rány a mám riskovat, že přilétnou další? Učinil několik kroků vpřed a zastavil se na příjemném výhledu. Ucítil zvláštní sílu, která ho nečekaně polapila do svých sítí. Otevřel více oči, aby si vychutnal jeden z nejsladších pohledů v životě. Znovu spatřil domov, kde se narodil, kde prožil celé dětství a mládí. Pociťuje lásku, která hřeje u srdce a hladí po duši. Vločky příjemně šimrají po tváři, jako kdyby ho vítaly, tancují na jeho počest k jeho velkému návratu, k návratu tuláka, jehož boty poznaly různé kouty světa, prošlapaly na milion cest, překonaly nejednu překážku, čelily mnoha životním situacím.

Znovu stál tam, odkud utíkal s bolestí, která mu nedala svobodně žít. Nevrátil se ze zbabělosti, ale vrátil se s poučením, s prožitkem něčeho nového, jež ho naplňovalo sílou do života, kterou dříve nenacházel. Uvědomil si, jakou cenu má život.

Zlatem si život nekoupíš a sůl se jeho hodnotě nevyrovná.

https://www.youtube.com/watch?v=V5MlQqHE2_I