Víra

 

Mé jméno je Víra.

 

Jsem všude.

 

Jsem v každé myšlence, v každé větě "Věřím Ti."

 

Nacházím se v každé prosbě, ve všech motlitbách- ať k Pánu bohu nebo k andělovi.

 

To já jsem součástí naděje i zklamání.

Protože i tak člověk věřil, že je to správná volba.

 

"Miluji Tě."
"Nenávidím Tě!"
Slova, v nichž jsem skrytá.
Člověk věří, člověk důvěřuje.

 

Jsem všude.

 

Jednou sotva hmatatelná,

podruhé dosažitelná téměř na dotyk.

 

 

I přesto však mé jméno bylo (a je) tolikrát pošpiněno.

 

Každým dnem v každém okamžiku na jiném místě světa

je ve Víře tolik zklamání,

tolik bolesti,

tolik smrti.

 

Ve jménu boha,

ve špatném úsudku,

ve zlé povaze.

 

 

Ne vždy je mým jménem činěno dobro.

 

Přesto tu jsem.

Každou sekundou svého života existuji.

 

 

 

Přesto všechno jsem stále na všechno sama...