Zpověď

Anotace: Někdy se stává,že ač se snaží člověk sebevíc...zapomenout nedokáže

Hořím,mrznu..chce se mi brečet,chce se mi smát.Nevim!Vždyť sama se v sobě nevyznám...Vrátit minulost,ztratit budoucnost..Vrátit?Všechno bych chtěla vrátit..Tebe,úsměv,srdce.ten pocit,že celá jsem.Když tebe jsem poznala,až tehdy jsem pochopila,co znamená nebýt prázdná.Teď je to pryč.Moje tělo...jen schránka na srdce a duši,která stejně už není.Vlastně je...vznáší se nad tebou a pláče.Ty ji nepřijímáš a návratu už není.Myslela jsem,že už můžu být bez tebe.Ale ne!Nejde to.Hodila jsem to za hlavu a vrátilo se to,jak bumerang..ještě silnější a intenzivnější...Pořád tě v sobě mám..To ty jsi moje zrcadlo,moje já,moje druhá tvář...proto mám tvář jen jednu,protože tebe jsem navždy ztratila.........strašně to bolí...Od bolesti mi nepomůžeš,proto na bolest umírám