zvěřinec

Sekretářka Boha.
Šla nahá po lesní cestě na vysokých podpatcích s dlouhým copem vlasů, jehož mašle se mazlila o její půlky.
Několik členů lesní zvěře bylo rozrušeno i přes okolnost, že šlo o jiný živočišný druh.
Příkladně jezevec.
Jen těžko si to srovnával v hlavě.
Pro uklidnění nakopl masturbujícího zajíce.
A udělal ho.

„Kam se poděli státnické povinnosti?“
Pobíhal na palouku jeden známý politik.
„To jsem blázen,“ a tahal z kapes svazky bankovek. Úplatky z minulého dne.
Na levé paži mu lezl nesměle vytetovaný brouček. „Kam se poděla morálka?“

Zase jen kravál.
V oceánech je díky člověku tolik kraválu, že se ani nedivím, že velryby skáčou na břeh.
Musí to být nesnesitelné.

Kam až to jen dopracovali psi při proměně z vlka?
Lísají se ke kdekomu, kdo jim dá něco k žrádlu a podrbe je za ušima.
Kam jsme to dopracovali my při pro proměně z opice?

Mám radost, když se mi na rameno posadí motýl a já cítím, že mě chápe.
A což teprve, když se mi tam posadí výr.
Ten mi vyloženě sluší.