nejistota kdo hledí z nebe

Anotace: ...

Byl jsem chvíli upřímný.
Ale to nikdy moc dlouho nevydrží.
Vždy nám někdo drcne do stolu a my vylijeme kalamář.
Další kaňka v knize osudu.
Maří Magdalena to uklidí.
Jakmile však pozná, co jsme zač, tak jde raději umýt nohy nějakému chudákovi.
Kdo by se jí divil?
Tak jako Matka Tereza nemohla žít bez utrpení člověka.
Nepomáhala lidem od něj ale v něm.
On v tom přeci jen nějaký rozdíl je.
Tapeta může být krásná, ale obraz to není.
Což teprve skutečnost.
Ta je vysloveně nudná.

Věříte v Protokoly Sionských mudrců?
Samozřejmě.
A proč?
Protože Židé zavraždili Ježíše Krista.

Chtělo by to mít známýho ve spalovně.
Zrovna to si myslel jeden můj soused, kterému zemřel otec.
Kamarád v pohřebním ústavu mu slíbil, že mu vše zařídí, aby to pak jen zaplatil. A když tam za tři dny přišel, tak se ptal po tom svém známém, co mu měl vyřídit ty náležitosti.
„Jo vy myslíte Vaška, tak ten předevčírem umřel,“ řekl mu tam jeden zřízenec.

Prohřešil jsem se něčím?
Cítil jsem ploutev na zádech.
Hřbetní ploutev žraloka.
„Já chtěl jen třetí zuby!“ křičím ze sanitního vozu v těsné kazajce.

K čemu tři přání?

Jakoby se pořád roztáčel Zlatý kolovrat.
Jen ta nezvratnost je tady definitivní.
Bohu dík.

PS.
Co jen se toho dá udělat s ukazováčkem.
Bohu dík.