pohledy zabodnuté do země
pohledy zabodnuté do země
Anotace: ...
Probudil jsem se v rozbitém kostele.
Byl jsem rád, že je rozbitý.
Nic trvalého mi nesahá na duši.
Na zdi byly oprýskané fresky.
Kamenná křtitelnice u níž stála žena oblečená ve stylu padesátých let minulého století.
Působila dojmem vlisu ve zdi.
Nehýbala se a já sám jsem byl tak ztuhlý, že jsem zůstal viset na kamenném zábradlí.
Pozorovala mě s rukama vraženýma do kabátu časů pana Gottwalda a spol.
Oknem pomalu začalo prosvítat slunce.
Paprsky, co nehřejí, ale řežou do očí jak při elektrickém svařování.
„Jsem panna.“
Tvrdila, když se mnou mluvila přes mřížku zpovědnice.
Ani jeden z nás nevěděl kdo je ten druhý.
Jen jsme si podvědomě uvědomovali, že jsme oba dva podvodníci.
Nevadilo nám to.
Někdy to opravdu nevadí.
Někdy je pravda mnohem horší.
Stačí si představit, jak všichni začnou říkat pravdu.
Ani matky nečekají, že nebudete lhát, i když tvrdí, že po vás chtějí pravdu.
Svět by byl bez lži velmi chudý.
Nevěřím ani v pravdivé umění.
Bez špetky lži by bylo jak jídlo bez soli.
PS.
Povalující se útržky neskutečnosti, kdy práškující letadlo promění v maková pole veškeré lidské obyvatelstvo povrchu země.
Jak směšně pak zní věty typu:
Chcete mě?
Komentáře (13)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Lež je pouhá virtualita v prazích neskutečna, malá i velká, zkrátka...tečna
11.05.2018 20:10:59 | básněnka
Počítám s tím,že všichni lžou a jsem pak jen příjemně překvapená, když říkají pravdu :)
11.05.2018 19:23:05 | odnikud
a takové otázky jsou pak doslova opiem lidstva-nedivme se při předpokládaných takových rozlohách makových polí....ST* :-)) :-D*
11.05.2018 15:01:34 | Frr
Alchymisto Jorte.....já měla vážně obavy, když jsem si přečetla, že je panna, co uděláš....nemyl se- jsem naprosto vážná....četla jsem nedávno článek od jednoho faráře. psal tam, že někdy už nezvládá při zpovědích ten nápor stále stejných frází...pořád kolem dokola.....neskutečně ho to unavuje. k té poslední otázce. pokud to vezmu z roviny obecné, myslím, že práškování je úspěšné....a pokud to vezmu osobně...tak to raději psát nebudu. protože nad touto otázkou přemýšlím neustále. a proto se ptám...Proč?....**ST**
11.05.2018 13:42:32 | Anděl
vezmeme-li za příklad chování koček je upřené zírání do očí známkou agrese (zmírnili bychom to mrkáním) jako nejvyšší projev náklonnoSTi navrhuji olizování (případně mírnější - otírání se hlavou a ocasem) :-))
11.05.2018 13:10:35 | Iva Husárková
