Pomalu umírám

Pomalu umírám

    Bodrý den. Přiletěl na mě rozverný bacil a sedl. Odkud ale přiletěl zrovna tenhle, toť je mi záhadou. Je fakt, že občas člověk potká po městě se potulující zombie, které chrchlá a bloudí v horečkách a se svítícím zrakem projde všechny obchody, aby se o svou radost podělilo s ostatními. Často vám pak, ve frontě u pokladny, jiné zombie prská za krk místo toho, aby leželo doma v posteli a potilo se.  Inu, to by pak  zase přišlo o peníze na výplatě a rodině by kručelo v břiše.  Dobře to vymysleli ti naši politici. Je nás mnoho. Tedy hlavně důchodců přibývá a je třeba snížit stavy. A až přijde to pravé chřipkové období, to to teprve bude na ulicích vypadat jako v seriálu „The Wolking Dead“.    

     A tak pomalu umírám. Prošel jsem dvoudenní rýmou a vykapal z nosu hektolitry vody. Kapal jsem nepřetržitě. Spotřeboval, s otupělou hlavou, několik rolí kuchyňských utěrek. Po těchto vodopádech a po zdevastování nosní sliznice se ta mrcha posunula na výživnější půdu. Na hlasivky. A tak už dva dny šeptám, což nejvíc uvítali doma a ještě spokojenější jsou podřízení v PP.  Nemohu telefonovat, nic projednávat a tak jsem vděčný vynálezci klábosnice, že mohu alespoň takto občas komunikovat. Jsem už celej nacamranej čajema proti nachlazení různých značek. Občas mám pocit, že se do mě už další nevejde. „Hodně pijte!“ zní odevšad. No, ale kam to jako mám lejt. Žaludek už mám jak na vodě, totiž na čaji, a byliny mi lezou ven i ušima. Tuhle jsem měl pocit, že mi z jednoho vykvetla divizna. Co je to teď za zákeřný bacily, to ví Bůh. No a tak teď už jenom čekám na další posun směrem dolů, kdy mě zachvátí nekonečný kašel. Bude pak se mnou smýkat a škubat v podivných rytmech, do kterých se, čas od času, ozve nějaké to přisprostlé slovo, zcela vystihující můj momentální duševní stav.  Pak se asi po čase zhroutím v bolestech všech možných svalů v oblastech hrudníku a břicha, neboť dostanou větší záhul než při tisíci sklapovačkách. Na tak, kdo můžete tak mě politujte. To potěší ducha a utiší i toto divné zmítající se tělo, do kterého jsem zaklet. Děkuji. No... a už je to zase tady ... pčík, prsk, kejch... Aúú...

Autor Koblížek, 05.08.2019
Přečteno 143x
Tipy 9 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Fany, Iva Husárková, Jort, , Marten, Neegoista88
ikonka Komentáře (11)
ikonka Komentujících (5)

Komentáře

:-( fujtajbl, Tys mě ale vyděsil :-(!!! a ona to rýmička :-))! Však věřím, že kdyby byla spoře oděná, určitě by se Ti ulevilo, ba co víc, myslím, že by v tomto případě Koblížek milý vyskočil jako čerstvý srnec a o nějakém umírání by už nebyla řeč :-))! ST

07.08.2019 17:32:36 | Fany

Ke spoře oděné rýmičce bych se i přitulil...:-D

07.08.2019 18:08:14 | Koblížek

:-))

08.08.2019 08:41:46 | Fany

je mi to líto!!! taak strašně a nekonečně moc líto!!! hrdino!!! :-((

06.08.2019 09:29:10 | Iva Husárková

Ano,Ivuško, jsem neskutečný geroj... :-)) ovšem v koutě nenápadně pofňukávám.

06.08.2019 09:36:34 | Koblížek

Oskárku jsi statečný :-)) rozverný bacil VASIL NECHŤ ZHYNE!!! svině (bacil) :-))

06.08.2019 09:41:43 | Iva Husárková

To chce slivovicu...ta vypálí i červa...natož bacila...;-)

05.08.2019 19:49:53 | Marten

Mám! Ovšem tentokrát nezabrala. Bacil je asi otrlý alkoholik.:-))

05.08.2019 21:38:32 | Koblížek

Tak to chce víc a ještě víc slivovice...zaručený moravský recept...;-D

07.08.2019 16:53:31 | Marten

Nedávno jsem dělala zázvorový bombony. Palí tak, že když je člověk docucá, má pocit, že se mu už rozpustil i jazyk, ale ma rýmu jsou skvělý, doporučuju ;)

05.08.2019 17:54:39 | Neegoista88

Zázvor jsem už nasadil. Skvělá záležitost!

05.08.2019 21:36:13 | Koblížek

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.9 | Facebook, Twitter