Anotace: ...
Lyra je souhvězdí severní oblohy. K ní letí všechny mé sny, obavy, okamžiky absolutního souznění, staré úzkosti, co nemilosrdně sevřou
do obruče, touhy a přání.Otevření se sama sebe prostoru.
Je to modlitba? To nevím. Já tomu říkám "Mé večerní povídání si"
Jsem jen jedno zrnko písku v poušti, mezi miliony,a tak ani nevím:"Zhmotní
nebo nezhmotní se pouhopouhá myšlenka?"
Vždycky jsem chtěla psa. Zlatého retrívra barvy medu s popraškem hvězdného
prachu v očích. Jmenuje se, jako souhvězdí severní oblohy a až přijde
náš čas, budeme se spolu toulat po hvězdných pláních.
Můj pes Lyra a já.
"S myšlenkou by se mělo zacházet, jako s odjištěným granátem."(Marek Orko Vácha)
Ať tluču třikrát do dřevíčka, to, co bych chtěla, aby zůstalo jen jako fantazie se mi zhmotní a naopak.:D
31.10.2017 16:48:25 | Iva Borecká
Už se dokonce zhmotnila - do téhle poetické úvahy... Stejně je ale zvláštní, jak toužíme po zhmotňování - přitom co by za to možná leckterá hmota dala, kdyby mohla zmyšlenkovatět... ;-)
30.10.2017 20:34:57 | Amonasr
...zhmotní se...i tvé přání zlatého retrívra se přece splnilo...jen vesmír někdy neví, jaká naše skutečná přání jsou...
30.10.2017 20:07:04 | Šípková Růženka
Růženko šípková,Lyra je zatím jen v mé hlavě a srdci. Musím nejprve postavit plot!:D
31.10.2017 16:36:52 | Iva Borecká
Tak to Ti moc přeji...není nic lepšího než pejsek, taky jednoho doma mám...
31.10.2017 17:46:31 | Šípková Růženka