Začarovaný kruh

Anotace: jak to často dopadá....a proč asi....

Začarovaný kruh
Manželství nebo dlouhodobý vztah po pár letech. Jaký je zaběhnutý scénář? Stereotyp, to je prostě přirozený vývoj, ten sám o sobě nemusí vadit. Kdo víc trpí, kdo je víc nespokojený? Možná, že s nespokojeností opravdu začnou ženy. Jsou citlivější a mají větší očekávání a hodně iluzí. A jsou zvyklé, že si je muž musí získávat, bojovat o ně/ asi nějak geneticky podloženo z minulých dob./ Jenže když on dobojuje, chce si odpočinout a užít si své jistoty. Je spokojený, zaslouží si to. Nechce se nechat rušit. Jednou to k němu ale vzdáleně dolehne, tak nějak zpovzdálí, taková nenápadná rušička.
Začíná to ženskými výčitkami, nesplněnými pokyny, sem tam zklamání a taky rozčarování, taková plíživá nápadná nechuť a někdy vztek, často potlačovaný. Hodně povinností a únava, ach jo, jak z toho ven?
Tak tedy, co jsou vlastně ženské výčitky? Snaha jak udržet optimální stav, vlastně jak ho změnit k lepšímu. Ale tak nějak nepřímo,že. A tak nějak za každou cenu, ale je to přece životně důležité, tak co. Nevím kde se to v nás bere/jsem přece jen taky žena/, kdo nám to vnuknul, že můžeme toho muže změnit. Jsou to třeba nějaké mateřské pudy.Někdy se chováme nemožně a moc dobře si to uvědomujeme/naneštěstí/, ale nemůžeme si pomoct. Je to takové volání o pomoc/jsem tak nešťastná, unavená, proč to nevidíš?/ Chtěla jsem po tobě tak málo a tys to neudělal! Prostě pohroma, protože z toho vyplývá, že už mě nemáš rád, už ti na mě nezáleží. Takže vlastně chci tvoji lásku, mám strach, že zmizí, chci tebe, to proto vyvádím, chovám se odměřeně. A vyčkávám, mám svoji hrdost. Odmítám milování, jak si můžeš myslet, že po tom, jak se ke mně chováš spolu budeme teď něco mít. Takže se ničeho nedočkám. Odmítání a míjení a možná i boj.Takový začarovaný kruh. Kdo nás začaroval?
Jeden muž se mě totiž zeptal, proč to takhle dopadá a já bych mu ráda poradila, všem bych ráda poradila, jak z toho začarovaného kruhu ven. Ale já to asi neumím, umím do něho jen trochu nahlédnout a vrátit se ven. A třeba to vůbec není málo, pro začátek.