….seděla schoulená v koutě, klepala se strachy a současně se smála… na něj?.. sobě?…
on, s tím úsměvem, kterej patří jen jemu, se na ní podíval se slovy: „ty jsi blázínek, dyť ty se snad bojíš úplně všeho?“
„ Máš pravdu. Asi jo, jsem hroznej strašpytel. Ale v poslední době se bojím jedné věci. Nebo vlastně dvou, ale jsou spolu propojený…“ řekla bázlivě
„Jakých?“
„Bojím se udělat jednu věc. Bojím se jí udělat a současně se bojím toho, když jí neudělám… bojím se tě políbit, protože mám strach z toho, že mě odmítneš… a bojím se to neudělat, protože si pak celej život budu vyčítat, že jsem to neudělala, že jsem propásla svou příležitost, že jsem jen nečinně seděla….“
Přistoupil k ní, s tím jeho bláhově roztomilým úsměvem, posadil se k ní, podíval se jí do očí…..
„ty blázínku, tak se rozhodni….“
Copyright © 2009,Caracol
Tak nějak jsem si to i já prožil. Bál jsem se ponížení sebe sama. Dobře to dopadlo
22.03.2009 20:43:00 | Seanko
Třeba jen letmý dotek, takový jako náhodou..třeba by se ledy prolomily.....nebo si to zkusit napsat...
02.02.2009 18:11:00 | JaniHani
Nerozhodnost... bázlivost... vedená někdy k šílenství... tak blázínci zamilovaní... hr do teho, polibek, třebas jen letmí, obličej k sobě, až ucítíš tlukot srdce... přinde to samo...
01.02.2009 14:42:00 | NikitaNikaT.
Když ona je tak nerozhodná, tak má přebrat iniciativu on...tedy já bych to tak udělala:-)Už se těším na pokračování.
31.01.2009 23:55:00 | JaniHani
Lady, asi proto, že má stejnej strach jako ona....
Simísku, nebuď zvědavá, počkej si na pokračování ;-)
31.01.2009 12:33:00 | Caracol